Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Znásilnění ani postižení není důvod k potratu, rozhodla Severní Dakota

  12:21aktualizováno  12:21
Ve Spojených státech opět ožila bouřlivá debata kolem interrupcí. Severní Dakota schválila kontroverzní legislativu stavějící potraty po šestém týdnu těhotenství mimo zákon. Ukončení těhotenství už neomluví ani znásilnění nebo těžká genetická porucha plodu.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Nejpřísnější americký zákon regulující potraty schválila Severní Dakota v úterý. Podle nové legislativy lékaři nemohou provést interrupci od chvíle, kdy je možné identifikovat srdeční tlukot plodu. A to je podle zákona, který zpečetil svým podpisem republikánský guvernér Jack Dalrymple, nejpozději v šestém týdnu těhotenství. Restrikce mají začít platit od srpna.

Nový zákon, pojmenovaný symbolicky "heartbeat bill", ale vyvolává značné kontroverze. Zastánci potratů argumentují, že mnohé ženy v šestém týdnu ještě netuší, že jsou v očekávání. Značně benevolentnější byli například zákonodárci v americkém Arkansasu, kteří letos v březnu ustanovili nejpozdější termín interrupce na dvanáct týdnů.

Obdobně je tomu i v České republice, kde zákon povoluje ukončit těhotenství bez udání důvodu do dvanácti týdnů. V případě závažné genetické poruchy plodu se posouvá hranice až na dvacátý čtvrtý týden. Tuto možnost nová severodakotská legislativa zcela vylučuje. Těhotná žena, která například zjistí, že plod vykazuje znaky Downova syndromu, musí své dítě přivést na svět. Jedinou výjimku tvoří těhotenství ohrožující na životě matku.

Zákaz potratů platí i v případě znásilnění nebo poruch plodu

Nejvíce emocí v řadách odpůrců tohoto zákona nicméně vyvolává část zakazující potraty i těm ženám, jež přišly do jiného stavu během znásilnění. "Severní Dakota se zasadila o nový standard extrémně nepřátelský k právům žen a jejich zdraví, k americké ústavě a čtyřicet let starému precedentu nejvyššího soudu," argumentovala Nancy Northupová, ředitelka jediné kliniky provádějící v Severní Dakotě potraty. Narážela při tom na výnos nejvyššího soudu z roku 1973, který potraty ve Spojených státech legalizoval.

Právě s odkazem na čtyřicet let starý precedent hodlají zastánci interrupcí šestitýdenní lhůtu napadnout u soudu. "Nedovolíme, aby tento přímý útok na základní reproduktivní práva zůstal nedotknutelný," dodala Northupová. Někteří odpůrci nové legislativy ji dokonce označují za protiústavní.

S tím ovšem nesouhlasí guvernér Dalrymple, jenž doufá, že zákon vejde v účinnost od prvního srpna. "Jelikož nejvyšší soud dovolil státem omezené provádění potratů, a protože nikdy nezvažoval takto přesné omezení, je ústavnost tohoto opatření otevřenou otázkou," projevil jistou míru znepokojení, zdali je nová legislativa v souladu s nejvyšším zákonem.

Pravděpodobnost, že by se americký nejvyšší soud kontroverzním zákonem zabýval, je nicméně poměrně malá. Naposledy loni v říjnu odmítl přehodnotit výnos z roku 1973 v souvislosti s peticí požadující dodatek k okhlahomské státní ústavě, který by status "člověka" přisoudil i embryím, píše zpravodajský server telegraph.co.uk.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.