Přibližně v 8:30 místního času (01:30 SELČ) desítky aut, kamionů a jihokorejských zaměstnanců překročily ostře střeženou hranici a vstoupily do průmyslové zóny Kesong, jež se rozkládá při hranicích severokorejského území. Areál nechal Pchjongjang uzavřít v dubnu v době stupňujícího se napětí na Korejském poloostrově po v pořadí třetím jaderném balistickém testu KLDR a následných mezinárodních sankcích.
Zóna se pracovníkům znovu otevřela až nyní, po pěti měsících. Na ostře střežené hranici byly fronty jihokorejských aut. Manažeři i dělníci si museli vyměnit peníze, jihokorejské wony na americké dolary. Mnozí měli auta nacpaná proviantem až po střechu, nejčastěji zásobami jídla, například nudlovkami a čokoládovými tyčinkami.
"Byl bych rád, kdybychom mohli pracovat společně jako dřív," řekl AFP majitel jedné firmy působící v zóně, padesátník, který si nepřál prozradit své jméno.
Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení uvedlo, že celkem se má v pondělí do komplexu vrátit 820 jihokorejských manažerů a dalších pracovníků a 400 z nich by tam mělo zůstat i přes noc. Jejich prvním úkolem bude zkontrolovat výrobní zařízení a posoudit, jak rychle bude možná plná obnova provozu.
Znovuotevření zóny je zatím označováno jako testovací, více než polovina jihokorejských firem, které v Kesongu působí, ale vyzvala své severokorejské zaměstnance, aby přišli do práce, sdělilo ministerstvo.
Kesong vznikl v roce 2004 na severokorejské straně společné hranice a byl jedním z ojedinělých symbolů mezikorejské spolupráce. Letos v dubnu ho Pchjongjang uzavřel a stáhl odtud 53 tisíc severokorejských dělníků zaměstnaných ve 123 jihokorejských továrnách.
Při předchozích konfrontacích zůstával Kesong ušetřen.
Oba korejské státy se minulý měsíc dohodly na spolupráci při obnovení provozu zóny, která je pro KLDR významným zdrojem tvrdé měny. V rámci dohody Pchjongjang souhlasil s jihokorejským požadavkem otevřít Kesong pro zahraniční investory. Tento krok Soul považuje za záruku toho, že KLDR již komplex v budoucnosti neuzavře.
Soul rovněž požadoval odškodnění pro své podniky, které přišly kvůli uzavření zóny o stovky milionů dolarů. Nakonec obě strany zřejmě dosáhly kompromisu v podobě zmrazení daní a daňových úlev pro jihokorejské firmy v letošním roce.
Experti nicméně Kesong považují za zranitelný vůči vrtkavosti vztahů mezi oběma korejskými státy, ať už by poskytnuté záruky byly jakékoliv.
"Je fajn, že se zóna zase otevírá, ale taky je mi těžko u srdce. Utrpěli jsme příliš velké škody," řekl agentuře AP ředitel firmy Mansun Corporation, která kvůli uzavření komplexu přišla v přepočtu o 123 milionů korun. Ale ještě během pondělka by se do práce měla vrátit polovička z více než třinácti stovek severokorejských zaměstnanců firmy.
V zóně působí mnoho podobných malých a středních firem. Podle odhadů vinou pětiměsíčního výpadku tyto společnosti přišly o ekvivalent téměř 18 miliard korun. Prý budou potřebovat více než rok, aby své podnikání vrátily do dřívějších kolejí.
Do KLDR chtěl doplavat, pohraničníci ho zastřelili
V stejný den, kdy se jihokorejští pohraničníci opět potýkali s dělníky proudícími přes hranici směrem na sever, řešili i poměrně neobvyklý případ s tragickým koncem. Na severokorejskou stranu se přes hraniční řeku snažil ilegálně dostat muž. Agentura AFP s odvoláním na jihokorejské ministerstvo obrany uvedla, že jej jihokorejští pohraničníci kvůli neuposlechnutí opakovaných varování zastřelili.
Podobné útěky z prosperujícího jihu na chudý sever Korejského poloostrova jsou velmi neobvyklé, zvlášť pak za denního světla, konstatovala agentura Reuters.
"Muž skočil do řeky Imdžin a ignoroval opakovaná varování jihokorejských vojáků," řekl agentuře AFP mluvčí jihokorejského ministerstva obrany. "Vojáci na něj zahájili palbu a později jeho tělo z řeky vylovili," dodal s tím, že dotyčný se pravděpodobně chtěl dostat do KLDR.
Totožnost muže zatím nebyla zjištěna a neví se, zda se jednalo o Jihokorejce či občana jiné země. Jihokorejská tisková agentura Jonhap napsala, že střelba na muže byla oprávněná, protože jeho identita nebyla známá a mohlo jít o severokorejského vojáka.
Většina lidí prchá opačným směrem, tedy ze zbídačelé komunistické Severní Koreje na bohatý jih Korejského poloostrova. Běženci z KLDR navíc zpravidla volí cestu přes Čínu a další zemi, aby nakonec dorazili do Jižní Koreje.
Řeka Imdžin vymezuje část přísně střežené hranice mezi oběma Korejemi, které zůstávají od korejské války v letech 1950-53 ve válečném stavu, protože nikdy nepodepsaly řádnou mírovou dohodu.
