Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Severní a Jižní Korea zahajují týden usmíření

  10:57aktualizováno  10:57
Jižní Korea a KLDR ukazují, že to se svými sbližovacími plány na společném historickém červnovém summitu myslely vážně. Obnovení styčných úřadů v hraniční vesnici Pchanmundžom a rozsáhlá amnestie jihokorejské vlády předznamenává svátek osvobození Korejského poloostrova z japonské koloniální nadvlády na konci druhé světové války 15.srpna. Ten oslaví obě země společně a jeho vyvrcholením bude setkání prvních 200 rozdělených rodin.

Severní a Jižní Korea jsou technicky stále ve válečném stavu. Tři roky trvající válka sice skončila v roce 1953, ale mírová smlouva nebyla nikdy podepsána. Průlomové červnové jednání prezidentů obou zemí zahájilo historickou éru oteplování diplomatických vztahů obou zemí.

Styčné úřady mezi zeměmi
Styčné úřady byly otevřeny v pondělí v 9:30 místního času, tedy ve 02:30 středoevropského času na linii příměří v hraniční vesnici Pchanmundžom. Úřady, ležící uprostřed takzvané demilitarizační zóny dělící oba státy už od roku 1953, budou vybaveny nejmodernější technologií, která zajistí pohraničním strážím co nejrychlejší komunikaci v nouzových situacích.

Ve snaze zlepšit komunikaci mezi oběma zeměmi a zabránit potyčkám podél hranic byly tyto úřady otevřeny poprvé už v roce 1992, ale o čtyři roky později byly opět uzavřeny poté, co vyvstala krize ohledně severokorejského nukleárního programu. Jaderné ambice Pchjongjangu jsou již dlouhou dobu předmětem obav Spojených států, které stále mají rozmístěno v Jižní Koreji na 37 tisíc vojáků.

Jižní Korea propustí politické vězně odsouzené za špionáž pro KLDR
Jihokorejská vláda oznámila udělení rozsáhlé amnestie. Propuštěno bude přes 3 a půl tisíce vězňů. Téměř 24 tisíc vězňů, kteří si odseděli tresty za drobné ekonomické či jiné přestupky, budou mít tresty vymazány z trestního rejstříku. Dalších 1 101 vězňů, kteří byli obviněni ze špionáže pro Severní Koreu či jiné podobné aktivity, bude buď propuštěno či propuštěno na podmínku nebo se jim sníží tresty.

Mezi propuštěnými bude například bývalý univerzitní profesor Čung Soo-il, který si odpykává trest za špionáž pro Severní Koreu. Kim Hjun-čul, syn bývalého prezidenta Kim-Jang sama, který si v roce 1996 odseděl šest měsíců za korupci, bude mít vyčištěný trestní rejstřík.

Den osvobození a setkání rozdělených rodin
V úterý 15.srpna obě země společně oslaví svátek osvobození z japonské koloniální nadvlády Korejského poloostrova na konci druhé světové války. Společná oslava bude klíčovou událostí tzv. týdne usmíření mezi Pchjongjangem a Soulem. Následovat bude setkání dvou set severokorejských a jihokorejských rodin, které jsou už od války oddělené.

Do Soulu poletí na sto Severokorejců, aby se ten samý den vrátili zpět se svými sto jižními příbuznými. Mnozí uvidí své bratry, sestry, syny či dcery poprvé v životě. Do Pchjngjangu přiletí zpět také skupina 60 bývalých komunistických vězňů. Mezi nimi je i Šin Il-jang, který byl vězněný 31 let a poprvé od války se setká se svou matkou; jeho příbuzní ho na cestě doprovodit nesmí. O zprostředkování výměny požádalo už přes 70 tisíc Jihokorejců.

Severní Korea horlivě navazuje diplomatické styky, jaderného programu se ale vzdát nehodlá
Severní Korea je připravena navázat řádné diplomatické styky se Spojenými státy. Spolupráce by podle předáka KLDR Kim Čong-ila mohla začít hned poté, co Washington škrtne Pchjongjang ze seznamu států podporujících světový terorismus.

Podle informací jihokorejského tisku Kim Čong-il prohlásil, že již na nedávné schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dal najevo rozhodnutí zastavit severokorejský raketový program, pokud Spojené státy budou ochotné zajistit vynášení satelitů KLDR do vesmíru.

"Jestliže vydám příkaz, můžeme navázat diplomatické vztahy se Spojenými státy zítra," cituje Kim Čong-ilův výrok ze setkání s vydavateli jihokorejský list Korea Herald.

"Spojené státy nás označily za teroristickou zemi. Jestliže USA tuto nálepku odstraní, navážeme styky okamžitě," dodal podle listu Kim Čong-il.

Představitelé KLDR a USA ukončili ve čtvrtek dvoudenní rozhovory zaměřené na hledání cest, jak Severní Koreu dostat ze seznamu teroristických zemí.

Americké ministerstvo zahraničí ale upozornilo, že Pchjongjang nesouhlasil s žádným novým opatřením, takže bude nezbytné vyvinout ještě velké úsilí, než se dospěje k oboustranně přijatelnému řešení.

Kim Čong-il o ukončení raketového programu žertoval
Severokorejský vůdce Kim Čong-il podle jihokorejského tisku prohlásil, že svá slova v rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možném zastavení raketového programu své země nemínil vážně.

Na červencovém setkání v Pchjongjangu jednal severokorejský předák s Putinem o rozvoji raketového programu Severní Koreje a o společném negativním postoji k plánu USA rozvíjet protiraketový obranný systém.

Ruský prezident posléze citoval svého hostitele, že KLDR sice rozvíjí rakety pro mírový výzkum vesmíru, ale je připravena ho zastavit, jestliže jiné země vynesou severokorejské satelity na oběžnou dráhu.

Podle jihokorejského tisku Kim v sobotním rozhovoru s jihokorejskými novináři řekl, že poznámky citované Putinem vypustil jen tak mimochodem jako žert.

"Řekl jsem Putinovi, že k odstartování rakety je zapotřebí 200 až 300 miliónů dolarů a že pokud USA naše satelity vynesou na oběžnou dráhu za nás, zastavíme jejich vývoj. Udělal jsem tyto poznámky o výzkumu vědecké technologie jako zběžnou poznámku pro zasmání. Putin mi tehdy neodpověděl, ale pak to vzal vážně," dodal v rozhovoru Kim s tím, že jeho země prodává rakety Íránu a Sýrii.

Jihokorejský prezident vyzývá k dalším jednáním
Jihokorejský prezident Kim Te-džung vyzval k rozhovorům mezi ministry zahraničí obou korejských států, které by umožnily další uvolnění ve vzájemných vztazích.

U příležitosti 55. výročí konce japonské okupace Korejského poloostrova se Kim v projevu zároveň vyslovil pro ukončení studené války, která v této oblasti přetrvává.


Oba korejské státy jsou zapřisáhlými nepřáteli od rozdělení Korejského poloostrova na komunistický Sever a prozápadní Jih v roce 1945.

Svou tříletou válku ukončily v roce 1953 jen dohodou o příměří, nikoli mírovou smlouvou.

Kim dále odmítl zpochybnit přítomnost 37.000 amerických vojáků v Jižní Koreji, kteří jsou podle něho další pojistkou nejen před další válkou na poloostrově, ale i pro stabilitu
celého asijského severovýchodního regionu.

Jihokorejský prezident navrhl severokorejskému vůdci Kim Čong-ilovi na historickém summitu letos v červnu zřízení horké telefonní linky mezi oběma stranami.

Pchjongjang se k návrhu zatím nevyjádřil.

Americký voják hlídkuje na stanovišti v příhraniční vesnici Panmundžom v demilitarizované zóně mezi Severní a Jižní Koreou. V pondělí zde byly otevřeny styčné úřady, které obnoví permanentní kontakty mezi oběma zeměmi. (14. srpna 2000)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámský stát město Rakká...
Hlavní město Islámského státu padlo, bitva o Rakká trvala pět měsíců

Arabsko-kurdské milice SDF dobyly z rukou bojovníků Islámského státu město Rakká, jež dříve sloužilo jako hlavní město džihádistů v Sýrii. Bitva o město si od...  celý článek

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?
Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?

Sehnat práci s dítětem se dá, jen se na to musí správně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.