Lidé z kraje Finnmark se chystají na Vánoce stejně jako jinde v Evropě. Nemají čas myslet na tmu. Poslední čtyři týdny před Vánocemi se všude svítí, takže atmosféra je mnohem příjemnější.
V noci z 21. na 22. prosince je slunce na nejnižším bodu. Počínaje slunovratem se slunce opět vrací. Když je v krajském městě Vadso oblačno, je přes den šero. Když je mráz a jasno, je každý den asi jednu až dvě hodiny světlo. Zároveň je možné vidět krásnou polární záři.
Mezi dětmi se traduje pověra, že na ni nesmí mávat ničím bílým, protože polární záře by je mohla vzít s sebou.
Slunečné volno
V Norsku se slaví Vánoce stejně jako v Čechách i na Moravě. Stromeček, dárky a rodinné tradice. Středem pozornosti jsou děti.
Na Silvestra se střílí rakety. Na tmu nikdo nemyslí. Do Vadso se slunce vrací 19.
ledna. V sousedním Vardo se slunce objeví o pár dnů později. Stále se zde udržuje tradice "slunečného volna" ve škole. Jakmile děti poprvé toho roku uvidí slunce, po zbytek dne mají volno.
Ve Vardo je také nejsevernější pevnost na světě. Na oslavu slunce se z místních děl každoročně tradičně vypálí devět salv.
V létě je všechno obráceně. Uprostřed května je slunce ve Finnmarku pořád nad horizontem. Světlo je po celé tři měsíce. Mnozí turisté mají v tomto období potíže se spánkem, nicméně sem míří právě proto, aby viděli slunce v noci.
Deprese z nedostatku světla
Mnoho lidí má s těmito extrémními změnami potíže. Podle psychologa a profesora Arne Holteho na univerzitě v severském městě Tromso mají zejména mladé ženy víc problémů se spaním a s depresemi. V zimě, kdy je všechno tmavé a studené, část obyvatelstva trpí, říká Holte.
Stejná skupina lidí však podle něho nemá žádné problémy, když je slunce na nebi 24 hodin denně.
|
"Mnoho Čechů navštívilo Norsko, zejména jižní část země. Málo jich však navštívilo severní Norsko v zimě. Ti, kteří nás v zimě navštívili, byli fascinováni zvláštním světlem a intimní atmosférou mezi lidmi," vypráví Trond Antonsen. |
"V období tmy jsou v mozku podstimulovány látky, které jsou citlivé na světlo. Proto používáme léčení světlem," vysvětluje psycholog. "Vystavíme pacienty umělému plnospektrovému světlu o síle 10 000 luxů po dobu 30 minut denně a jejich psychický stav se výrazně zlepší," říká Holte.
Vědec Vidje Hansen ze stejné univerzity naopak tvrdí, že období tmy nemá s depresemi žádnou spojitost. Je pravda, že mnozí mají problémy se spaním, přiznává Hansen. Deprese zde však nejsou podle něho větší než v jižních oblastech.
Místní noviny Finnmarken ve Vadso přinesly rozhovor s lékaři, kteří v kraji Finnmark pracovali. Jejich názory na problémy v období tmy se různí. V jednom se ale shodují: lidé, kteří podle nich nedostatkem světla trpí, se už z tohoto kraje odstěhovali na jih Norska. Tam mají světlo přes den a tmu v noci.
