"Vypadal sice unaveně, ale přesto se dokázal na lidi kolem sebe usmát či šibalsky mrknout okem," popisuje reportérka Reuters Elizabeth Piperová. Ševardnadze jí poskytl rozhovor den po své demisi.
Gruzínský exprezident míní, že lidé, kteří v neděli tančili v ulicích, aby po týdnech protestů oslavili jeho rezignaci, možná budou litovat.
"Viděl jsem je, jak tancují, zpívají a tleskají, ale myslím si, že až přijde ráno, popřemýšlejí a uvědomí si, že to, co se stalo, byla vážná věc," konstatoval pomalu a klidným hlasem pětasedmdesátiletý politik.
Nedělní rezignace pro něj nebyla horší než odchod z úřadu ministra zahraničí, který zastával v dobách existence Sovětského svazu. Dokonce to ani neřadí k nejtěžším chvílím svého života.
Jeho odpůrci ho obvinili, že falšoval výsledky parlamentních voleb, které se konaly tento měsíc, a také z toho, že naprosto špatně vládl.
K odchodu z úřadu ale tento dědeček pěti vnuků jen filozoficky dodává, že nastal čas odejít - aniž by se jakkoli zmínil o nějakém tlaku ze strany Ruska či USA.
"Moji příbuzní, matka, dcera, syn v Paříži mi říkali, že je čas jít," poznamenal exprezident.
Stěny kolem jsou plné jeho portrétů a fotografií, jak si potřásá rukou s někdejším americkým prezidentem Georgem Bushem, otcem nynějšího prezidenta USA, a s bývalým francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem.
Ševardnadze byl ve své zemi na hornatém Kavkaze spjat s mocí tři desítky let - nejprve jako komunistický funkcionář, později jako prezident. Teď zdůrazňuje, že nikdy svou moc nevyužil k tomu, aby rozprášil opozici, která ho nakonec po třech týdnech protestů svrhla.
Řada analytiků a diplomatů je přesvědčena, že "jestřábi" kolem něj se ho během politické krize několikrát snažili přimět k tomu, aby sílu proti opozici použil, když zahájila akce ohledně problematických voleb.
"Místo rezignace jsem mohl vydat svému ministru obrany a vnitra rozkaz, aby nasadili síly a demonstranty rozprášili, to by ale podle mne nebylo správné," uvažuje. Protože, jak říká, "ať mě mají rádi či ne, ať mě respektují či ne, všichni ti lidé jsou moje děti".
Připouští, že koncem 80. let a na začátku 90. let, kdy pomáhal při jednání kolem pádu takzvané železné opony, se mu dařilo řešit věci s diplomatickým mistrovstvím, ale tentokrát ho jeho politický instinkt zradil.
"Možná došlo k nějakým chybám. Nepřikládal jsem příliš mnoho významu těm mladým lidem, kteří tady pobíhali s transparenty," uvažuje. O to však podle něho nejde: "Myslím, že až přejde nějaký čas, situace se uklidní - ale já jsem chyboval."
V rychlosti se kriticky zmínil o problémech s volbami v USA i o tom, že ruský prezident Vladimir Putin nekritizuje jiné politiky, protože musí vyřešit své vlastní domácí problémy - zejména Čečensko.
A nakonec žertem poznamenává, že pondělí bylo vůbec první dnem, kdy mohl zůstat v posteli až do 11. hodiny.
 Gruzínský exprezident Eduard Ševardnadze během rozhovoru s reportérkou agentury Reuters ve své rezidenci v Tbilisi. (25. listopadu 2003) |
