„Děti se od roku 2007, kdy byl zaznamenán velký propad, ve svých znalostech stále zlepšují. Podařilo se nám ukormidlovat špatný směr, teď ale nesmíme usnout na vavřínech,“ okomentovala výsledky šetření Valachová.
V matematice se čeští žáci umístili nadprůměrně (na 21. místě), přesto zaostali za 9 zeměmi Evropské unie. Srovnatelné výsledky měli s vrstevníky z Nizozemska, Maďarska nebo Bulharska. Přední příčky drží již několik let školáci z východoasijských zemí, Severního Irska a Ruska, nejlépe si v obou předmětech vedli Singapurci (podrobné výsledky najdete zde).
Průzkum TIMSSPrůzkumu TIMSS se v roce 2015 účastnili žáci 4. tříd ve 49 zemích (v Česku více než 5 tisíc dětí na 159 základních školách). Mezinárodní srovnání znalostí matematiky a přírodovědy se koná od roku 1995 jednou za čtyři roky. |
„Našim školákům se daří více v geometrii, s čísly a daty je to horší. Dobří jsou také v úlohách na uvažování. Přesto jsme stále nedosáhli úrovně z roku 1995, kdy žáků s nejlepšími možnými výsledky bylo 16 procent, nyní jich je pouze 8 procent,“ popsal úroveň znalosti matematiky školní inspektor Tomáš Zatloukal. V přírodovědě si české děti vedou lépe, skončily na 17. místě.
Šetření kromě znalostního testu obsahovalo i doplňující otázky pro učitele, žáky, rodiče a vedení škol. Z jejich odpovědí například vyplývá, že přestože Česko patří k zemím s nejrozsáhlejší předškolní přípravou, hodnotili ředitelé připravenost prvňáčku při vstupu do školy jako podprůměrnou. Také rodiče žáků považují předškolní vědomosti jako nedostatečné.
Čeští žáci nemají podle TIMSS ke škole dobrý vztah. Ze všech 49 zemích do ní chodí nejméně rádi. Ani učitelé nejsou se svým povoláním spokojení. Velmi spokojená je podle šetření pouhá jedna třetina. To chce nyní vláda zlepšit podporou začínajících učitelů (psali jsme zde).
Podle ministryně je kvůli dosažení lepších výsledků nutné změnit financování škol. „Máme dostatečné finanční prostředky, které chceme investovat především do nových didaktických metod výuky a dělení tříd podle úrovně znalosti. Zaměříme se také na větší spolupráci škol a rodin,“ řekla Valachová.
„Rodiče by se s učiteli a vedením školy měli setkávat nejen na třídních schůzkách, ale i na neformálních akcích, jako jsou například různá setkání na půdě školy, nebo výcvikové kurzy,“ dodala. To potvrdil i národní koordinátor šetření TIMSS Vladislav Tomášek, který za nejdůležitější faktor, který určuje závěrečné výsledky žáků, označil školní klima.
