Vyšetřování nehody skončilo a policisté podali státnímu zástupci návrh na vaše obžalování z trestného činu obecného ohrožení.
Vím o tom, je to logické pokračování dubnové události. Počítám s obžalobou, soudem i rozsudkem, záleží na soudci, jaký trest mi vyměří. Vím, že řada lidí se ještě léčí z různých zranění, několik z nich bude mít trvalé následky. Je to strašné.
I vy jste při nehodě utrpěl řadu zranění, jste ještě na nemocenské?
Určitě nejsem zdravý, nemocenská měla pokračovat. Ale kvůli existenčním potížím jsem ji musel ukončit a vrátit se do práce. Nyní v Ostravě dělám krupiéra, takže pracuji hlavně v noci. Ale to si nestěžuji.
Ještě v nemocnici jste sliboval, že se cestujícím omluvíte a s pozůstalými se dokonce sejdete. Už se tak stalo?
Všem cestujícím jsem poslal omluvný dopis. Vím, co jsem způsobil, cítím za to zodpovědnost. Co se týče setkání s pozůstalými, tak na radu právníka se odkládá, ještě si myslíme, že od tragédie neuplynula dostatečně dlouhá doba.
Překonal jste už strach z jízdy tramvají?
Pohled na tramvaj mi už tak nevadí, ale nedovedu si představit, že bych do ní nastoupil. Aspoň už díky velké pomoci jedné kamarádky zvládám jízdu autobusem nebo trolejbusem, což na začátku nebylo možné. Když jsem poprvé nastoupil do trolejbusu, udělalo se mi špatně a zvracel jsem.
Mnoho lidí kritizuje vašeho bývalého zaměstnavatele, ostravský dopravní podnik, že veškerou zodpovědnost nechal na řidiči. Co si o tom myslíte?
Že trať byla málo zabezpečená, se vědělo, nic mě však nemůže zbavit viny. Osudovou chybu jsem udělal já. K dopravnímu podniku se nyní nechci vyjadřovat.
Po srážce jste popisoval, že hlavně v noci máte před očima zničené tramvaje a zraněné lidi. Pořád ještě máte tyto stavy?
Už to bylo lepší, ale nyní při prohlížení spisu jsem krátce zahlédl fotografie dvou obětí v tramvaji, což mnou hodně otřáslo. Nyní mám před očima tento vjem a vím, že se toho dlouho nezbavím, asi až do konce života. Proto je možná lepší, když v noci pracuji.
