Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putin a Porošenko poprvé usednou k jednacímu stolu. Co můžeme čekat?

  9:50aktualizováno  9:50
Běloruský Minsk hostí v úterý summit, na němž se u jednacího stolu sejdou ukrajinský prezident Petro Porošenko a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Dorazí i šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. Může jednání ukončit konflikt na Ukrajině? Projděte si otázky a odpovědi kolem summitu.

Setkání nového ukrajinského prezidenta Petra Porošenka s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem (6. června 2014) | foto: AP

1.Ukončí jednání válku na Ukrajině?

Ne, ale mohou vést k uklidnění napjaté situace, která v minulých dnech balancovala na hraně vypuknutí války mezi Ruskem a Ukrajinou. Jak Porošenko, tak Putin se však potřebují dohodnout. 

Zázrak nečekejte, vzkázal Lavrov

K jednání, na které přijedou i další prezidenti postsovětských států, se v pondělí vyjádřil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

„Pevně doufám, že naši kolegové ze Západu nepřijdou s očekáváním, že za ně všechno nějak zázračně vyřešíme. Takhle to nefunguje,“ prohlásil šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci.

Lavrov zároveň oznámil, že na východ Ukrajiny zamíří z Ruska další humanitární konvoj. Kyjev pak obvinil z válečných zločinů (více se dočtete zde).

Putin potřebuje ukončit ukrajinskou ofenzivu, při níž se dostali Ukrajinci až do Doněcku a Luhansku, klíčových měst východní Ukrajiny. Masivní dodávky zbraní i čerstvých posil z Ruska sice situaci (z proruského hlediska) stabilizovaly, ale zřejmě jen dočasně.

Otevřené nasazení ruské armády by Rusko postavilo do pozice agresora, zpřetrhalo by zcela vztahy se Západem a přes velkou převahu ruských ozbrojených sil by to znamenalo válečný konflikt s téměř padesátimilionovou zemí. 

Tomuto vývoji se svou demonstrativní sobotní návštěvou Kyjeva pokusila zabránit i německá kancléřka Angela Merkelová. „Merkelová bez váhání podpořila Porošenka,“ komentoval návštěvu německý deník Handelsblatt. Současně ale dodal, že vyřešení konfliktu „je možné pouze s účastí Ruska“. 

Porošenko si je vědom, že Ukrajina nemůže otevřený konflikt s Ruskem vyhrát a že Západ neposkytne Ukrajině přímou vojenskou pomoc. Dobývání Luhansku a Doněcku se neobejde bez utrpení tamního civilního obyvatelstva, velkých materiálních škod a také ztrát na straně ukrajinských sil, které poslední dny zaznamenaly i několik dílčích porážek. Na druhé straně příměří zastaví nadějně postupující ukrajinskou armádu a kompromis s Ruskem, které se nehodlá vzdát okupovaného Krymu, vyvolá na Ukrajině velké napětí. 

2.Co tedy přinese setkání Porošenka a Putina?

V Minsku si Porošenko a Putin sdělí pouze své výchozí pozice a začnou hledat možnost dohody. Ta by mohla spočívat v možnosti stažení ruských občanů bojujících v uniformách rebelů, příměří a začátku vyjednávání s tou částí rebelů, která má ukrajinské občanství. Kyjev, aniž by uznal anexi Krymu, by naopak mohl například zaručit, že nebude poloostrov blokovat a umožní jeho zásobování vodou a potravinami i přes Ukrajinu. 

Michael Anthony McFaul, který byl do února velvyslancem USA v Moskvě, komentuje výchozí postavení Putina slovy: „Putin má šanci si zachránit tvář. Může říci podmínky, za kterých mu to dovolí. Jediným, kdo prohraje, budou ruští žoldáci na východě Ukrajiny.“ 

Ukrajina nemá nejmenší problém s autonomií Donbasu, ani s ruskojazyčným obyvatelstvem. „Ti, kdo mluví rusky, jsou stejně dobrými občany, stejně dobrými vlastenci jako ti, kdo mluví ukrajinsky,“ řekl o víkendu prezident Porošenko. Rychlé příměří je nutné i pro města na východě Ukrajiny, kterým v zimních měsících hrozí obří humanitární katastrofa, a je i v zájmu Kyjeva jí zabránit. 

3.K čemu tlačí Rusko a Ukrajinu Evropská unie?

Při návštěvě Kyjeva to lapidárně řekla právě Merkelová: „Nechceme žádné další problémy.“ Nebo jak říká šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, „musíme udělat vše, abychom se vyhnuli válce mezi Ruskem a Ukrajinou“. Berlín, který dnes řídí postoje EU vůči Ukrajině, požaduje příměří, mírové rozhovory, obnovení kontroly hranic, federalizaci Ukrajiny a nepřímo Kyjevu naznačuje, aby se nepokoušel v současnosti znovu získat Krym. Německo odmítlo jak další sankce vůči Rusku, tak zbrojní dodávky Ukrajině. 

Finančně a ekonomicky však chce EU Ukrajinu držet nad vodou. Merkelová nabídla Kyjevu prvních 500 milionů eur na obnovu zničeného východu země. Za uklidnění situace mezi Kyjevem a Moskvou nabízí EU Rusku zmírnění sankcí, které poškozují vzhledem k ruské odvetě i Unii samotnou a hrozí v EU novou recesí. 

4.Podaří se zajistit dodávky ruského plynu pro EU?

Zajištění hladkého průběhu dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do EU v průběhu zimy je jedním z hlavních důvodů účasti EU na summitu v Minsku. Přes všechna propojení plynovodů i plné zásobníky může být totiž v případě přerušení dodávek přes Ukrajinu situace v mnoha částech Unie dramatická, kolaps hrozí například v Bulharsku. Ukrajinu budou asi držet nad vodou pouze reverzní dodávky ruského plynu přes Slovensko, které však nepokryjí spotřebu a Kyjev bude muset přijmout nouzová opatření.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Westminster, parlament, Londýn
Britský parlament čelí kyberútoku, poslanci se nemohou přihlásit k mailům

Síť britského parlamentu napadli hackeři, poslanci se mimo budovu Westminsteru nemohou přihlásit ke svým mailům. Na útok byli členové parlamentu upozorněni v...  celý článek

Lidé pomáhají ženě, kterou zranil útočník nedaleko budovy britského parlamentu....
Expert na terorismus: Islámský stát láká hlavně na image akčního hrdiny

Představa, že uzavření hranic zastaví teroristické útoky, je naivní. „Jen pět procent útočníků byli uprchlíci nebo žadatelé o azyl,“ říká v rozhovoru pro...  celý článek

V Pákistánu se vznítila havarovaná cisterna (25. června 2017)
V Pákistánu se vznítila havarovaná cisterna, zahynulo nejméně 123 lidí

V Pákistánu se po nehodě vznítila cisterna převážející palivo, nejméně 123 lidí při tom přišlo o život. Informují o tom pákistánská média s odvoláním na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.