Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putin a Porošenko poprvé usednou k jednacímu stolu. Co můžeme čekat?

  9:50aktualizováno  9:50
Běloruský Minsk hostí v úterý summit, na němž se u jednacího stolu sejdou ukrajinský prezident Petro Porošenko a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Dorazí i šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. Může jednání ukončit konflikt na Ukrajině? Projděte si otázky a odpovědi kolem summitu.

Setkání nového ukrajinského prezidenta Petra Porošenka s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem (6. června 2014) | foto: AP

1.Ukončí jednání válku na Ukrajině?

Ne, ale mohou vést k uklidnění napjaté situace, která v minulých dnech balancovala na hraně vypuknutí války mezi Ruskem a Ukrajinou. Jak Porošenko, tak Putin se však potřebují dohodnout. 

Zázrak nečekejte, vzkázal Lavrov

K jednání, na které přijedou i další prezidenti postsovětských států, se v pondělí vyjádřil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

„Pevně doufám, že naši kolegové ze Západu nepřijdou s očekáváním, že za ně všechno nějak zázračně vyřešíme. Takhle to nefunguje,“ prohlásil šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci.

Lavrov zároveň oznámil, že na východ Ukrajiny zamíří z Ruska další humanitární konvoj. Kyjev pak obvinil z válečných zločinů (více se dočtete zde).

Putin potřebuje ukončit ukrajinskou ofenzivu, při níž se dostali Ukrajinci až do Doněcku a Luhansku, klíčových měst východní Ukrajiny. Masivní dodávky zbraní i čerstvých posil z Ruska sice situaci (z proruského hlediska) stabilizovaly, ale zřejmě jen dočasně.

Otevřené nasazení ruské armády by Rusko postavilo do pozice agresora, zpřetrhalo by zcela vztahy se Západem a přes velkou převahu ruských ozbrojených sil by to znamenalo válečný konflikt s téměř padesátimilionovou zemí. 

Tomuto vývoji se svou demonstrativní sobotní návštěvou Kyjeva pokusila zabránit i německá kancléřka Angela Merkelová. „Merkelová bez váhání podpořila Porošenka,“ komentoval návštěvu německý deník Handelsblatt. Současně ale dodal, že vyřešení konfliktu „je možné pouze s účastí Ruska“. 

Porošenko si je vědom, že Ukrajina nemůže otevřený konflikt s Ruskem vyhrát a že Západ neposkytne Ukrajině přímou vojenskou pomoc. Dobývání Luhansku a Doněcku se neobejde bez utrpení tamního civilního obyvatelstva, velkých materiálních škod a také ztrát na straně ukrajinských sil, které poslední dny zaznamenaly i několik dílčích porážek. Na druhé straně příměří zastaví nadějně postupující ukrajinskou armádu a kompromis s Ruskem, které se nehodlá vzdát okupovaného Krymu, vyvolá na Ukrajině velké napětí. 

2.Co tedy přinese setkání Porošenka a Putina?

V Minsku si Porošenko a Putin sdělí pouze své výchozí pozice a začnou hledat možnost dohody. Ta by mohla spočívat v možnosti stažení ruských občanů bojujících v uniformách rebelů, příměří a začátku vyjednávání s tou částí rebelů, která má ukrajinské občanství. Kyjev, aniž by uznal anexi Krymu, by naopak mohl například zaručit, že nebude poloostrov blokovat a umožní jeho zásobování vodou a potravinami i přes Ukrajinu. 

Michael Anthony McFaul, který byl do února velvyslancem USA v Moskvě, komentuje výchozí postavení Putina slovy: „Putin má šanci si zachránit tvář. Může říci podmínky, za kterých mu to dovolí. Jediným, kdo prohraje, budou ruští žoldáci na východě Ukrajiny.“ 

Ukrajina nemá nejmenší problém s autonomií Donbasu, ani s ruskojazyčným obyvatelstvem. „Ti, kdo mluví rusky, jsou stejně dobrými občany, stejně dobrými vlastenci jako ti, kdo mluví ukrajinsky,“ řekl o víkendu prezident Porošenko. Rychlé příměří je nutné i pro města na východě Ukrajiny, kterým v zimních měsících hrozí obří humanitární katastrofa, a je i v zájmu Kyjeva jí zabránit. 

3.K čemu tlačí Rusko a Ukrajinu Evropská unie?

Při návštěvě Kyjeva to lapidárně řekla právě Merkelová: „Nechceme žádné další problémy.“ Nebo jak říká šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, „musíme udělat vše, abychom se vyhnuli válce mezi Ruskem a Ukrajinou“. Berlín, který dnes řídí postoje EU vůči Ukrajině, požaduje příměří, mírové rozhovory, obnovení kontroly hranic, federalizaci Ukrajiny a nepřímo Kyjevu naznačuje, aby se nepokoušel v současnosti znovu získat Krym. Německo odmítlo jak další sankce vůči Rusku, tak zbrojní dodávky Ukrajině. 

Finančně a ekonomicky však chce EU Ukrajinu držet nad vodou. Merkelová nabídla Kyjevu prvních 500 milionů eur na obnovu zničeného východu země. Za uklidnění situace mezi Kyjevem a Moskvou nabízí EU Rusku zmírnění sankcí, které poškozují vzhledem k ruské odvetě i Unii samotnou a hrozí v EU novou recesí. 

4.Podaří se zajistit dodávky ruského plynu pro EU?

Zajištění hladkého průběhu dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do EU v průběhu zimy je jedním z hlavních důvodů účasti EU na summitu v Minsku. Přes všechna propojení plynovodů i plné zásobníky může být totiž v případě přerušení dodávek přes Ukrajinu situace v mnoha částech Unie dramatická, kolaps hrozí například v Bulharsku. Ukrajinu budou asi držet nad vodou pouze reverzní dodávky ruského plynu přes Slovensko, které však nepokryjí spotřebu a Kyjev bude muset přijmout nouzová opatření.

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.