Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sestra roku dvakrát odmítla nominaci. Napotřetí hned vyhrála

  6:38aktualizováno  6:38
Když za ní přišli pacienti s nominací na Sestru roku poprvé, odmítla. Kývla až napotřetí a hned vyhrála. Ocenění podle ní pomáhá upozornit na klíčovou roli zdravotních sester. "Sestra je s pacientem od rána do večera a je tím prvním, na koho se může obrátit pro radu," tvrdí Jana Korandová.

Člověk si musí dělat radost každý den, říká o neveselé práci zdravotní sestra roku. | foto: archiv Jany Korandové

Jana Korandová zvítězila v kategorii výzkum a vzdělávání. Od roku 1991 je vrchní sestrou v Revmatologickém ústavu v Praze. - čtěte také Porota zvolila zdravotní sestry roku

V souvislosti v revmatem se asi většině lidí vybaví starší lidé. "To je ale mylná představa, nepatří sem jenom artrózy, které trápí seniory. Na našem oddělení se objevují převážně lidé s vážnými diagnózami," popisuje čtyřiapadesátiletá Korandová.

Revma je v revmatologii zakázané slovo

Označení "má revma" nemá podle ní mezi lékaři co dělat. Mezi revmatická onemocnění se řadí až dvě stě diagnóz. Některé nemoci postihují celý organismus včetně centrálního nervového systému a průběhem se podobají onkologickým onemocněním.

Revmatická onemocnění

Mezi revmatická onemocnění se řadí až dvě stě diagnóz. Kromě artrózy, která postihuje především seniory, sem patří mimo jiné nemoci, které postihují celý organismus včetně centrálního nervového systému. Ty se svým průběhem podobají onkologickým onemocněním, pacienti je i podobně prožívají.

"Pokud s pacientem začnete o nemoci mluvit ve špatnou dobu, nejen že to nepřijme, ještě mu tím můžete psychicky uškodit," přibližuje zdravotní sestra. Navíc se pacienti vrací, i když po období léčby následují klidnější období, takzvané remise, kdy mohou nemocní žít téměř plnohodnotným životem.

A stejně jako v onkologii i zde setkávají lékaři se smutnými osudy. Pacienti často umírají na následky "banálních" infekčních chorob, které se navíc mohou přenést na ošetřující personál. Korandová tak od jedné mladé pacientky dostala tuberkulózu.

Začínala od píky

Jana Korandová nastoupila po střední zdravotnické škole na interní kliniku, kde pracovala osmnáct let. K revmatologii se dostala náhodou, oslovili ji bývalí kolegové, jestli by nezkusila přijít na konkurz na místo vrchní sestry právě v Revmatologickém ústavu. "Sice jsem vyhrála, ale to těžší mě teprve čekalo. O oboru jsem věděla minimum," připouští žena.

Jana Korandová (54 let)

Od roku 1991 je vrchní sestrou v Revmatologickému ústavu v Praze. V roce 1998 spoluorganizovala první několikadenní kurz pro sestry z oboru revmatologie, vyzvala k přednáškám také lékaře-revmatology. Vzdělávací aktivity zaměřila i na samotné pacienty. Začala pro ně pořádat pravidelné přednášky s cílem seznámit je s revmatickým onemocněním a naučit je s touto chorobou žít. V roce 1991 stála také u zrodu sdružení Revma Ligy v ČR.
Spolupracuje s Evropskou ligou proti revmatismu (EULAR) se sídlem v Curychu a v letech 1998 až 2001 se stala v historii EULAR první viceprezidentkou Výkonného výboru zdravotníků nelékařů pro obor revmatologie. Od roku 2001 je čestnou členkou EULAR.

Na začátku devadesátých let přitom nebyly v Česku k dispozici téměř žádné materiály.

"V učebnicích pro mediky byly revmatologii věnovány třeba tři stránky, které se ale v praxi nedaly téměř využít," líčí Korandová. "Ale byli jsme na tom stejně všichni, ani pacienti nedostávali dostatečné informace o své nemoci," upozornila zdravotní sestra.

Přitom právě to je pro nemocné nesmírně důležité. "Vždyť když přijdete k lékaři s tím, že vás něco bolí, necítíte se ve své kůži, máte strach, v žádném případě si nebudete pamatovat všechny informace. Navíc se u nás setkáváme s mnoha diagnózami v tak odlišném stadiu, že je těžké generalizovat," zdůvodnila Korandová.

Během krátké doby se proto rozhodla tento stav změnit.

Přednášely jsme samy pro sebe

Brzy začali na oddělení tisknout informační letáky o revmatických onemocněních a pořádat pravidelné přednášky pro pacienty. "Lékaři přednášeli o diagnózách, já o správné životosprávě. Navzájem jsme se od sebe učili, teď už pomalu vidím svět očima revmatika. Vstoupím do místnosti, vidím, co by mu dělalo problém při chůzi, při sezení," jmenuje Jana Korandová.

Po republice se také v devadesátých letech začal rozšiřovat počet revmatologických center. "Vnutily jsme se na odborné kongresy, kde jsme začaly přednášet sestrám. I když je fakt, že to zpočátku bylo dost tristní. Na naše přednášky odešli lékaři ze sálu a my jsme přednášely samy pro sebe," vzpomíná teď už s úsměvem Korandová. Postupně se to ale začalo zlepšovat.

Pak se dostala na kongres Evropské ligy proti revmatismu (EULAR), poprvé do Amsterdamu v roce 1995. "Bylo to hrozně zajímavé především kvůli tomu, že oni podobné problémy řešili asi o dvacet let dříve a teď nám mohli pomoci," uvedla Korandová. Stala se viceprezidentkou Výkonného výboru zdravotníků nelékařů pro obor revmatologie EULAR.

"Moc se mi do toho nechtělo, ale říkala jsem si, že zkusím být takový prostředník mezi východem a západem," vzpomíná žena a dodává, že se jí to opravdu povedlo:

"Když jsme pořádali kurz pro sestřičky z Litvy a Estonska, byly zprvu nadšené, pak ale jejich nadšení ochladlo a mně došlo, že mluvíme o pomůckách pro revmatiky, které si oni nemůžou finančně v nemocnicích dovolit."

Přes noc připravila přednášku, jak alternativně a téměř bez nákladů podobné pomůcky připravit. A sklidila obrovský úspěch. Díky "evropské" funkci ji začali uznávat i lékaři u nás.

Revmatické choroby jsou stále podceňované

Od doby, kdy sestra Korandová v Revmatologickém ústavu nastoupila, se mnoho změnilo. Pacienti mají k dispozici lepší a dražší léčbu, jejich prognóza se výrazně zlepšila. "Pořád tady jsou ale velké rezervy, především z hlediska veřejnosti. O této nemoci nechtějí slyšet zaměstnavatelé, často ani rodina," popisuje zdravotnice.

Onemocnění má podle ní závažné psychosomatické důsledky. Lidé jsou unavení, necítí se dobře a neustále je provází bolest. Některé léky navíc s sebou přináší další obtíže, opuchlý obličej, vyrážky, padání vlasů.

"Není to optimistický obor, ale právě proto si musí člověk dělat nějakou radost každý den," je přesvědčená sestra. Když má říct nějaký pozitivní zážitek z praxe, jmenuje spoustu drobností. "K radosti mi stačí, když se něco podaří, pacient mi poděkuje za pomoc, pozdraví na ulici."







Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Volkswagen Golf 1.4 16V 2007 ·...
Volkswagen Golf 1.4 16V 2007 ·...

r.v. 2007, naj. 176 198 km, benzín
113 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.