Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šest soudců čelí podezření, že dvacet let soudili bez řádného jmenování

  8:15aktualizováno  15:00
Šest soudců z Vrchního soudu v Praze čelí podezření, že nebyli řádně jmenováni. Pokud by se podezření potvrdilo, znamenalo by to, že vůbec nesměli soudit. Trestní oznámení na soudce, kteří se dostali k případům Tomáše Pitra, exprokurátora Vaše či Jiřího Kajínka, má na stole státní zastupitelství v Praze.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Trestní oznámení podal publicista Miroslav Vodrážka pro podezření z podvodu, padělání veřejné listiny a zneužívání pravomoci. Ten v uplynulém roce nashromáždil ke jmenování šesti soudců desítky dokumentů. Dospěl k závěru, že k němu neexistují řádné doklady a že tedy soudci posledních dvacet let soudili, aniž by byli řádně jmenováni.

"Nejde totiž jen o formální pochybení v ojedinělém případě, ale jde o ucelený řetěz pochybení a nedostatků, jehož ucelenost je umocněna skutečností, že jmenování ostatních soudců Vrchního soudu v Praze a i jiných soudů je v pořádku," napsal Vodrážka v trestním oznámení, které má k dispozici Aktuálně.cz.

"Trestní oznámení jsme obdrželi, státní zástupce je nyní studuje," potvrdila iDNES.cz mluvčí pražských žalobců Štěpánka Zenklová.

Soudci nařčení odmítají. "To mě tedy vážně překvapuje, byl jsem jmenován řádně na Hradě. Doufám, že se to všechno vysvětlí. Přece nebude problém všechny dokumenty dohledat," prohlásil soudce Jan Veselý. Veselý je jediný z šesti zmiňovaných soudců bez kariéry v komunistické vojenské justici a členství v KSČ.

Čtyři soudce měl jmenovat Stráský, dva Havel

Největší nejasnosti se týkají soudců, Josefa Hlaváčka, Ľubomíra Klimáčka, Jana Veselého a Františka Romana, které měl jmenovat v roce 1992 tehdejší premiér Jan Stráský. Ten převzal pravomoci prezidenta poté, co Václav Havel kvůli rozpadu federace podal demisi.

Soudci mají jmenovací dekrety s datem 11. 12. 1992. Podle Stráského ale tento den na Hradě jmenováni nebyli. Doklady o jmenování nenašel Vodrážka ani v Národním archivu, který spravuje fondy Úřadu předsednictva vlády ČSFR i spisy sekretariátu Jana Stráského.

Zbývající dva soudce, Jiřího Hnilicu a Rudolfa Tomašoviče, měl podle Vrchního soudu jmenoval Václav Havel. Ani u nich ale data nesedí. Podle dekretu měli být jmenováni 24. 2. 1993. Vodrážka ale dostal od Hradu stanovisko, že Václav Havel po návratu na Hrad jmenoval první soudce až v březnu 1993.

V trestním oznámení je také uvedeno, že jmenovací dekrety šesti soudců se liší od ostatních vydaných ve stejném roce.

Rozsudky se zřejmě rušit nebudou

Jak kauza dopadne, zatím nechce odhadovat ani ministerstvo spravedlnosti, které sice čeká na zprávu státního zastupitelství, zároveň ale rozjelo vlastní šetření.

Varianta, že by problémy soudců mohly zpochybnit jejich rozsudky, je ale málo pravděpodobná. "Trestní řád sice mezi důvody pro dovolání uvádí i to, že 've věci rozhodl soud, který nebyl náležitě obsazen', nicméně dovolání lze podat nejpozději do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje," uvedlo ministerstvo.

Soudy by ale zřejmě musely v jednotlivých starších případech zkoumat, zda existují podmínky pro obnovu řízení.

Odborník na ústavní právo Václav Pavlíček zase poukázal na skutečnost, že u Vrchního soudu rozhoduje vždy senát složený z více soudců, verdikt tak není závěrem jedné osoby. Navíc poukázal na případ mladoboleslavského soudce Pavla Nagyho, který byl po úplatkářské aféře prohlášen za nesvéprávného.  Ačkoli bylo jasné, že v tomto stavu také soudil, a neplnil tak nutné zákonné podmínky, žádný jeho rozsudek zrušen nebyl.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Z kandidátek do sněmovních voleb bylo vyřazeno nejméně deset jmen

Z kandidátek do sněmovních voleb bylo dodatečně vyřazeno nejméně deset jmen. Tři kandidáti byli podle dostupných informací vyškrtnuti ve středních Čechách,...  celý článek

S ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název...
Po Drnu na Národní chce Praha zastavět i další proluky v centru

Praha chce zacelit proluky, které jsou v zástavbě v centru metropole. Mělo by tak přibývat projektů, jako je právě dokončovaný skleněný Drn na Národní třídě....  celý článek

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla, který byl v českých zemích jedním z hlavních představitelů vrcholného baroka, bude i nadále patřit městu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.