Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šest otázek o boji s terorem: Vítězíme, či prohráváme?

  10:55aktualizováno  10:55
Každý mluví o teroristech. Méně jasné je, co vše válka s terorismem vlastně obnáší. A spory vyvolává i zdánlivě banální otázka: Vítězíme v ní? Či prohráváme? Zkusme najít odpověď, přesněji řečeno, zkuste si odpověď najít sami.
Bin Ládinův plán se částečně podařil: střet světů pokračuje.

Bin Ládinův plán se částečně podařil: střet světů pokračuje. | foto: Profimedia.cz

Pojem válka s terorismem totiž pro každého znamená něco trochu jiného - a i proto existují různé názory na to, kdo vnímá zrovna navrch a kdo ne.

1. Daří se naplnit plán Usámy bin Ládina?
Když lidé kolem bin Ládina vyslali ráno 11. září komanda fanatických mužů na americká letiště, nechtěli jen zabíjet. Jejich plán byl mnohem ďábelštější, ač na to dnes již mnozí zapomínají. Chtěli především vyvolat konflikt mezi Západem a světem islámu, vyvolat rebelii "utiskovaných ctnostných muslimů" proti "upadajícím dekadentním kapitalistům".

Odpověď prohráváme/vyhráváme závisí na tom, zda láhev vidíme poloprázdnou, či poloplnou. Na jednu stranu je jasné, že tento plán se povedl - USA v odvetě za 11. září zaútočily na Afghánistán, pak přišel Irák a po světě se objevila řada dalších ohnisek této války. Islámským světem i muslimskými komunitami na Západě projela nebývalá vlna radikalizace, Britové, Němci i Francouzi najednou s upřímnou hrůzou zjistili, že neuvěřitelně vysoké procento těch "dříve hodných" muslimů z předměstí najednou v průzkumech mínění říká: Usáma bojuje i za nás, ať žije džihád!

Tedy ano: plán Usámy do jisté míry funguje, střet obou světů pokračuje a je nebezpečný.

Pokud máte dojem, že spíše vyhráváme, i vy jistě najdete mnoho argumentů. Především se totiž nenaplnily apokalyptické předpovědi o "povstání" muslimského světa. Usáma je na útěku a globální síla Al-Kajdy byla díky soustředěné snaze tajných služeb nahlodána. Zkrátka: nic tak zlého se vlastně neděje, tak jakápak válka?

2. Může přijít brzké vítězství v Iráku a v Afghánistánu?
Ani největší optimisté dnes nemohou na tuto otázku odpovědět kladně. Afghánistán byl prvním a veleúspěšným střetem války s terorem: spojenecká operace rozprášila Taliban, vyhnala Usámu bin Ládina a po desítkách let válek zemi bezmála zázračně stabilizovala. To je i dnes velké plus, celkově se však situace dramaticky zhoršuje, extremistům se daří exportovat iráckou taktiku únosů a Taliban znovu začíná sjednocovat své síly. (Striktně vzato, ten původní Taliban to není - spíše jde o vlivné místní velitele, kteří nechtějí nikomu podléhat).

Irák zůstává černou dírou bez valné budoucnosti a USA jsou stále otevřeněji ochotny přiznat porážku: je zřejmé, že dramatické omezení počtů amerických vojáků je otázkou času.

Shodou okolností přesně šest let po útoku na USA čelí vrchní americký velitel v Iráku generál David Petraeus slyšení před Kongresem. A snaží se přesvědčit Ameriku, že z jedné prohrané bitvy nemusí nutně plynout prohraná válka.

3. Patří i ČR do války s terorismem?
V češtině sousloví "naše válka s terorismem" příliš nefunguje. Klíčoví čeští politici se v uplynulých letech vždy dokázali tvářit, že jsou, a zároveň nejsou s Američany.

Formálně jsme od samého začátku byli součástí koaličních sil se symbolickou posádkou policistů či vojáků na jihu Iráku a v Afghánistánu. Spojené státy Českou republiku mezi své spojence v této válce oficiálně počítají. V obecném povědomí se však tento fakt příliš neuhnízdil, a polooficiální vládní linie (pravda, stejně jako u většiny ostatních členů koalice) dlouho zněla: Irák jako celek se nás netýká.

Novou sadu otázek přinesla debata o vybudování amerického radaru na českém území.  Ten nás nepochybně na mapu blízkých amerických spojenců znovu zařadí. Souhlasem dáváme najevo: ano, jsme přesvědčeni, že od "teroristických zemí" jako Írán či Severní Korea nám a Evropě něco opravdu hrozí. A tedy poměrně jasně říkáme, ano, ta válka se nás týká.

4. Daří se Západu bojovat s teroristickými buňkami? Minulý týden Německo zadrželo několik mladých muslimských radikálů, kteří údajně chystali "německé 11. září", největší teroristický útok na německém území všech dob. Podobných případů bylo v uplynulých letech bezpočet, zejména v Británii a USA.

Špatná zpráva je, že jich i do budoucna ještě poměrně hodně bude. Dobrá zpráva zní, že naprostá většina případů ve Spojených státech a v západní Evropě byla odhalena - ty německé extremisty prý tajné služby sledovaly mnoho měsíců.

Je tedy možné u této otázky konstatovat: ano, tohle se daří, policie je velmi úspěšná, bezpečnostní opatření se všude dramaticky zvyšují. (Až vám zase příště vezmou u odbavení láhev s vodou, vzpomeňte si, že to je kvůli teroristům, kteří chtěli vyhodit při letu z Londýna letadlo pomocí kapalné bomby.)

Stejně tak může platit odpověď ne, boj tajných služeb je bitvou s větrnými mlýny. Jednoho dne se totiž nepochybně fanatikům znovu něco šíleného podaří. A veškeré úspěchy detektivů ztratí během několika minut svůj dnešní lesk.

5. Ztrácí Amerika vliv v globálním měřítku?
Také zde je možné říci ano, i ne. "Ne" platí pro ty, kteří připomínají, že USA zůstávají i nadále jedinou světovou velmocí, jedinou zemí schopnou ovlivňovat dění po celé zeměkouli. Ekonomika zůstává nadále silná, vliv případných konkurentů je stále mizivý.

"Ano" bude odpovědí těch, kteří sledují vršící se potíže USA v Iráku či Afghánistánu. Když Američané rozprášili Taliban a svrhli Saddáma, vyslali všem lotrům po světě vzkaz: i na vás může dojít, což bylo poselství opravdu velmi mocné. Od té doby se hodně změnilo - a moc USA dostala nemálo ran. Lotři se zkrátka bojí méně.

To s gustem využívají země, které by rády část této globální moci získaly, například Rusko či Čína. Kdyby USA stabilizovaly ropnou velmoc Irák, ceny ropy by po světě citelně klesly a na petrodolarech závislé Rusko by se mohlo rychle dostat do obtíží.

6. Je celkový trend k lepšímu, či k horšímu?
"K horšímu," řekne ten, který si pamatuje mírnou euforii prvních dvou let, kdy se zdálo, že operace v Afghánistánu i Iráku směřují k triumfu. Ve srovnání s tím je nyní situace mnohem horší a lepší to s ohledem na Irák asi v nejbližších letech nebude. Ve vzduchu je navíc další potenciální střet: konflikt s Íránem. USA i Izrael opakují, že pokud bude mít Teherán jaderné zbraně, útok bude zřejmě nevyhnutelný.

"Vše to přece jen míří k lepšímu," prohlásí ten pragmatik, pro něhož je důležité, že se zase tak nic moc zlého neděje. Teroristy se daří odhalovat a zavírat, vůdcové Al-Kajdy jsou na útěku, nenastala žádná z apokalyptických variant, před nimiž varovali skeptici. USA jsou stále na vrcholu sil, Evropa je navíc nyní především díky příchodu Sarkozyho ochotna s Amerikou znovu spolupracovat. Tedy žádný rozpad západního světa, který chtěl Usáma.

Verdikt?
Kdo tedy vítězí ve válce s terorismem? Jak vyplývá z předcházejících bodů, verdikt do značné míry závisí na úhlu pohledu. Za rok snad bude snazší odpovědět.

V Kremlu již bude sedět nástupce Vladimira Putina, a bude tedy jasné, jakou cestou se vydá Rusko. Bude krátce před americkými prezidentskými volbami a bude zřejmější, kdo může dobýt Bílý dům a co to bude znamenat pro globální dění. Z Iráku již bude doma část amerických vojáků.

A také bude jasné, zda, přece jen, nepřijde nějaké nové 11. září, které by znovu vše od základu změnilo.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Němečtí policisté (ilustrační snímek)
Německý pár pašoval drogy z Česka, pervitin schoval do kebabu

Neobvyklou skrýš při pašování drog zvolil německý pár, který se zásilku rozhodl propašovat z Česka. Jak informoval server Bayern24, několik balíčků pervitinu...  celý článek

Na 3,3 milionu dětí v Jemenu trpí podvýživou.
Saúdská armáda blokuje jemenské přístavy. Zemí se šíří cholera a hlad

Situace ve válkou sužovaném Jemenu v posledních měsících eskaluje. V zemi chybí jídlo i základní léky. Velkou měrou k tomu přispívá blokáda Saúdské Arábie,...  celý článek

Americký prezident Donald Trump (17. října 2017)
Věděl, k čemu se upisuje, kondoloval prý Trump vdově po padlém vojákovi

Donald Trump svádí novou bitvu s americkými médii. Tentokrát nad těly čtyř příslušníků speciálních sil, kteří zemřeli při přepadení v Nigeru. Šéf Bílého domu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.