Pavlína Reš (vlevo) byla v pátek mezi cizinci, kteří odjížděli z Gazy.

Pavlína Reš (vlevo) byla v pátek mezi cizinci, kteří odjížděli z Gazy. | foto: Pro MF DNES: AP – Bernat Armangue

Šest nocí jsme nespali, řekla Češka při odchodu z pásma Gazy

  • 31
Od zvláštního zpravodaje MF DNES - Někteří mají strach v očích a pouze mlčí. Další dávají najevo úlevu, ale i strach. Je pátek ráno, přes tři stovky lidí s pasy cizích zemí přecházejí silničním přechodem Erez do Izraele. Poprvé od vzplanutí nejnovějšího konfliktu mezi Palestinou a Izraelem někdo proniká ven z neprodyšně obklíčeného území Gazy. Mnozí ovšem zanechávají v Gaze své blízké, protože mají jen palestinské doklady.

Objevuje se také Pavlína Reš, jediný člověk z Česka, který se v Gaze nacházel. Neprochází pasovou kontrolou, ale přijíždí kolem budovy v bílém volvu spolu s vysokou komisařkou OSN pro uprchlíky Karen AbuZaydovou. Blonďatá Češka, oděná do modré neprůstřelné vesty, je její tělesnou strážkyní.

"Jsem hrozně vyčerpaná, šest nocí jsme vlastně nespali. Vždy jen pár hodin, pak prcháme pod schody nebo ke zdem. Kryty tam nejsou," vypráví, jak prožila nálety Izraelců na radikály z palestinského hnutí Hamas. "Původním povoláním jsem policistka, ale na tohle žádné školení nemám," usměje se trpce.

Pořád má v ruce mobil, těkavým pohledem sleduje dav novinářů kolem své šéfové. "Je tam spousta zničených domů. Ulice jsou prázdné, občas jen vidím lidi ve frontách na chleba. Vrátíme se tam nejdříve v neděli, teď bude mít komisařka schůzky v Izraeli," říká.

V neděli pojede Češka zpět do Gazy

Při izraelské odvetě za raketové útoky Hamasu už v Gaze přišlo o život na čtyři sta lidí. Dva z nich pracovali pro OSN stejně jako Pavlína Reš. "Nejbližší výbuch, který jsem zažila, byl na vládní budovu vzdálenou asi 60 metrů od našeho střediska, stalo se to předevčírem."

Jenže bomby nedopadají jen na baráky Hamasu, radikálního hnutí, které v Gaze vládne, nebo na policejní stanice. "Spousta militantů dělá to, že v noci vylezou na střechu nějakého domu a tam začnou instalovat odpalovací rampy pro svoje rakety. A Izrael tam pak zaútočí," zdůrazňuje tato žena, jež se ale své práce nehodlá vzdát a v neděli pojede zpět. Také její šéfová je odhodlaná pokračovat.

"V takřka celé Gaze není elektřina už pátým dnem. Lidé mrznou a ani vodu nemají, nepracují pumpy," vypráví AbuZaydová, jež je navzdory všem potížím elegantně oděná a má také velmi upravený účes.
"Poprvé tam v Gaze teď vidím žebráky na ulicích a lidi přehrabávající odpadky. To tam dříve nebylo. Nejvíce se tam lidé ale obávají toho, jestli Izraelci zahájí pozemní ofenzivu."

Cizinci opouští pásmo Gazy přes hranici Erez (02. leden 2009)

Do Gazy denně přes jiný hraniční přechod dorazí tuny humanitární pomoci. Lidé podle této vysoké úřednice OSN sice neumírají hlady, ale ničeho není dostatek. "Dnes jsme přivezli dva náklaďáky svíček, ty teď moc potřebujeme," říká AbuZaydová.

Komisařka ani lidé procházející pasovou kontrolou nemají chuť rozebírat příčiny nynější války. Tedy jestli izraelský úder přivodil Hamas sám svými trvalými raketovými útoky na jihoizraelská města.

Někteří z příchozích hned utíkají do přistavených autobusů, jiní naopak vyprávějí, jak se věci v Gaze mají. Nejvíce je ruských, běloruských, kazašských, tureckých a moldavských občanů. Dost často to jsou ženy, které se tam provdaly, a jejich děti.

PŘEČTĚTE SI

Izrael zabil při nočních náletech na Gazu dalšího vůdce Hamasu

Když projdou izraelskou kontrolou, odchytávají je hned v hale početní zaměstnanci ambasád. "Charašo, charašo," říká jedna zrzavá paní s malým uplakaným klukem v náruči, který má nudli u nosu.

Žena opět odevzdává ke kontrole svůj ruský pas. Starší syn, asi devítiletý hoch, se mezitím opírá o velký černý kufr. Jednou z Rusek je také patnáctiletá Caroline Katbaová. Narodila se v Gaze a teď vychází z tohoto šest až osm kilometrů úzkého a čtyřicet kilometrů dlouhého územního pásma poprvé po osmi letech.

Vrátím se ještě někdy do Gazy?

"Ani jsem se nestihla rozloučit se spolužačkami," říká plynnou angličtinou Caroline. "Děkuji našim politikům, Medveděvovi a Putinovi, že tohle zařídili. Ale moje máma moc plakala, protože táta není ruský občan a musel zůstat. Budeme se snažit ho dostat ven."

Caroline se chce učit jazyky a pochválí se, že jí to moc jde. Kromě arabštiny a angličtiny zvládá i francouzštinu, tu se učila na francouzském kulturním institutu v Gaze. "Ale hebrejsky umím jen pár slov a ruštinu také zatím moc neválím. Chtěla bych se časem podívat do Ameriky a do světa vůbec. Jen nevím, jestli se někdy vůbec vrátím sem do Gazy."

Nejdříve se však tato mladá žena bude muset přemístit do Ruska, v Izraeli nesmí zůstat. Byla to podmínka jeruzalémské vlády.

Za Pavlínu Reš ručila OSN

"Počátkem týdne nás oslovily vlády různých zemí s prosbou, abychom pomohli s odchodem jejich občanů z Gazy. Tak vznikl jmenný seznam několika stovek lidí, které zástupci jejich ambasád dnes převezou na Allenbyho most směrem do Jordánska a odtamtud budou pokračovat do svých vlastí," vysvětluje Peter Lerner z tiskového úřadu izraelské vlády.

Česká vláda je neoslovila, dodává tento muž. Důvodem je evidentně to, že kromě Pavlíny Reš, za kterou ovšem ručí OSN, tam žádný Čech není.

Pásmo gazy po náletech izraelských stíhaček (02. leden 2009)

Venku před budovou připomínající malé letiště fouká vítr. Je hezký, ale studený den. Joaher Hajjar, Palestinka s americkým pasem, svírá u krku svůj kabát.

"Izraelcům bych vzkázala jen jednu věc: Zastavte už to bombardování. V Gaze přišel teď o život můj strýc, zabily ho střepiny z bomby, když šel do lékárny." Kam přesně ho zasáhly? "Do krku," odpovídá tato žena se strachem v očích a posunkem si bezděčně ještě víc sevře hrdlo.

Vládne dočasné příměří, Erez ani blízké okolí se za celé dopoledne ani jednou neocitnou pod palbou. Už odpoledne je vše jinak. Na Sderot, nedaleké izraelské město, začnou dopadat palestinské rakety Kasam. Ve vzduchu jsou slyšet helikoptéry, vzdálené dunění.

Lidé ve Sderotu se na moment jako ochromení zastaví, když se ozve burácivý rachot izraelské stíhačky v nízkém přeletu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video