Pro všechny vnitrostátní a mezinárodní lety ve Spojených státech pak platí oranžová, neboli vysoká, čili čtvrtá barva na stupnici. Proto si lidé na palubu nesmějí nosit lahve s pitím, zubní pasty a krémy.
Amerika už šest let žije v obavě, že jednou to přijde znovu, ta krvavá lázeň. Už se odehrála v Londýně, Madridu a teď takřka také ve Frankfurtu. Jenže v USA se dosud nic nestalo. Žádný útok, žádný ani sebemenší výbuch.
Pořád je vše jen hrozbou, s níž, jak už si teď po letech Američané uvědomují, se vlastně dá normálně žít. V tom ohledu na sebe Bushova administrativa může být pyšná.
Fanatická nenávist
Sice se množí hlasy, že tajná služba CIA mučí zadržené a že existence Guantánama, kde USA zadržují lidi zajaté v boji s terorem a neumožňují jim hájit se u soudu, je skandální.
Ano, Spojené státy, které se rády vydávají za baštu právního státu, tu nepochybně házejí ideál práva a spravedlnosti za hlavu, což je ostudné. Jenže pokud to přispělo k tomu, že v USA bylo po šest let bezpečno, není na místě spíše to překousnout a říct, že Američané dělali dobře?
11. září 2001 odstartovalo novou válku, jejímž hnacím motorem nebyl George W. Bush ani američtí neokonzervativci, nýbrž fanatická nenávist mnohých muslimů vůči Západu a svobodě, tedy tomu, aby si lidé v zásadě mohli v životě dělat, co chtějí.
Nepřítel islámu
Proto ta válka bude trvat i poté, co Bush odejde ze scény, střet v Iráku nějak skončí a neokonzervativci budou zase jen vydávat svoje měsíčníky. Ale s Bushem a jeho často nevybíravými způsoby, které nebude možné jen tak ze dne na den změnit, i kdyby se o to někdo pokusil, bude ta válka dlouho spojována.
V neděli vyšel v listu Washington Post názorový text sepsaný republikánem Thomasem H. Keanem a demokratem Lee H. Hamiltonem. Jsou to předsedové komise, která vyšetřovala útoky z 11. září.
Kladou si otázku, jestli je v USA dnes bezpečněji. Jejich odpověď zní: Zatímco uvnitř amerických hranic se schopnost úřadů odvrátit teroristický záměr zvýšila, v islámském světě se lidé jen radikalizují a USA považují za nepřítele islámu.
Prapor Západu
Jinými slovy, teroristů je čím dál víc a jen hledají skulinu, kudy by pronikli. Podle autorů to je i proto, že Spojené státy "prohrávají" v globální myšlenkové soutěži. "Nepodařilo se nám získat na svou stranu energii a sympatie 1,3 miliardy muslimů po světě v boji proti extremismu," tvrdí.
To je nepochybně pravda, jenže dá se ta soutěž vyhrát, když naprostá většina muslimů žije ve více či méně totalitních režimech, kde mají vlády kontrolu nad médii, školstvím, vším?
S Bushem, který za necelý půlrok z Bílého domu odejde, bude válka s terorem spojována i proto, že v oné soutěži myšlenek nabídl dosud jedinou ideu, která nezavání appeasementem, bezradností či izolacionismem. A ta si jako jediná zaslouží být napsána na pomyslném praporu Západu ve válce proti teroru.
"V dějinách lze najít jen jednu sílu, která dokáže porazit nenávist a zášť, obnažit spády tyranů a odměnit naděje slušných a tolerantních lidí, a to je síla lidské svobody. Přežití svobody stále více záleží na úspěchu svobody v jiných zemích," řekl Bush ve svém inauguračním projevu v lednu 2005.
Má někdo lepší nápad, co dělat? Jistě, nemusíme si na neokonzervativní způsob myslet, že lidé budou jásat, když jim USA svobodu přivezou s tanky. Ale není ten odsudek Keana a Hamiltona o prohrávání v myšlenkovém střetu unáhlený? Vždyť válka o svobodu trvá jen šest let, vlastně teprve začala.
