|
1. veřejná genová banka není první |
| Přestože zakladatel 1. veřejné genové banky Igor Vícha tvrdí, že jeho banka je první takovou v zemi, není to pravda. "Tuto službu nabízíme zájemcům už pět let kvůli identifikaci zvířat například při krádežích - třeba někdo ukrade vzácnou kočku, majitel ji objeví a DNA může sloužit jako důkaz, že je to skutečně ta ukradená kočka," řekla Alena Hovorková z brněnské společnosti Genservice. Hovorková dodala, že rozdíl je pouze v tom, že ona neslibuje klonování zvířat. "1. genová banka prodává sny, pohádky. I když někdo třeba za padesát let naklonuje psa, získá jeho majitel jenom stejný obrázek, duše už bude jiná," soudí. Genservice v současné době uchovává asi šest set vzorků zvířat. Kvůli větší bezpečnosti skladuje společnost vždy dva vzorky stejného jedince na dvou různých místech. Každý vzorek je vždy v asi třícentimetrové skleněné ampuli uložen v zamčeném mrazicím boxu v zamčené místnosti a střežené budově při teplotě minus osmdesát stupňů Celsia. "Na přesné místo, kde boxy jsou, se mne zatím nikdo neptal, ale kdyby to někdo ze zákazníků chtěl vědět, tak mu to bez problémů řeknu," uvedla Hovorková. Podle Hovorkové dosud do firmy nepřišel žádný majitel psa, aby si nechal uchovat genetickou informaci svého zvířete. Firma tak uchovává DNA především vzácných zvířat pro jejich chovatele. Několik set vzorků - asi dvě třetiny z celkového počtu - uchovávají v Genservice také prakticky všechny tuzemské zoologické zahrady. Uchováváním genetických informací se zabývají také jiné společnosti v tuzemsku a archivaci DNA dělají rovněž všechna pracoviště, která nějakým způsobem s DNA pracují. |
"Naše genová banka dokáže odejmout jakémukoliv zvířeti několik buněk a uchovat je v neporušeném stavu jakkoliv dlouho," tvrdí Vícha. Přiznal však, že klonování psů je otázkou daleké budoucnosti. "Nemohu lidem nic slíbit ani zaručit. Dávám jim ale šanci," řekl. Vícha upozornil, že uchováváním lidských genetických informací se jeho banka zabývat nebude.
Podnikatel, který genovou banku zřídil na svůj živnostenský list, nechce ani za nic prozradit místo, kde budou odebrané vzorky skladovány. "Je to místo zcela nezávislé na plynu, vodě i elektřině, odolné vůči zemětřesení i atomové bombě a radioaktivitě," uvedl.
Bližší informace jeho banka nesdělí ani nikomu z budoucích klientů. Vícha to odůvodňuje ochranou genetických informací před případným zájmem zlodějů a zneužitím. Stejně tak podnikatel neřekl nic ani o odbornících, kteří podle něj s bankou spolupracují. Tvrdí, že si přejí zachovat anonymitu, protože mají obavy z postihu svého zaměstnavatele - jimi jsou podle Jíchy například státní výzkumné ústavy.
Vícha zároveň představil dvouletou fenku Báru, která je prvním zvířetem, jehož genetické informace jsou v bance uloženy. "Pokud existuje nějaké naděje, proč jí nevyužít? Myslím, že kdyby byla Bára v budoucnu naklonována, nebyla bych zklamaná, vypadala by stejně a to další už by záleželo na výchově," řekla majitelka amerického pittbulteriéra a Víchova sestra Ilona Víchová. Na rozdíl od svého bratra se domnívá, že riziko zneužití genetických informací o psech není nijak velké.
Odborníci na genetiku se shodují, že genovou banku by měl provozovat někdo, kdo genetice rozumí. O Igoru Víchovi však nikdo z oslovených expertů dosud neslyšel.
Profesor Petr Hořín z Ústavu chovu zvířat a genetiky brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity se k 1. veřejné genové bance nechce nijak konkrétně vyjadřovat. "Jde o dost specifickou záležitost, kterou každý neumí. Informace, které jsou potřeba k tomu, abych se seriozně vyjádřil, zda to má či nemá smysl, mi chybí - oni je neposkytují. Nevím, co chtějí ukládat, jakým způsobem to chtějí ukládat a co s tím chtějí dělat. Neznám ani jejich odborné a metodické zázemí, nevím, kteří lidé to chtějí dělat," uvedl. Hořín zároveň upozornil, že ke klonování jedinců je potřeba buněk s netknutou kyselinou deoxyribonukleovou (DNA) a izolovaná DNA podle něj pravděpodobně nikdy nebude dobrým základem pro klonování celého organismu. "Jestliže někdo někomu nabízí obecné možnosti a téměř nic neřekne a někdo je za to ochoten zaplatit, je to mezi nimi dvěma, je to svobodná volba každého," uvedl profesor.
Jaromíra Ondrášková z útvaru genetiky brněnského Státního veterinárního ústavu by sama do podobného záměru nikdy neinvestovala. "Podle mého se nikdy v budoucnu nebude klonovat ve velkém. Lidé mají různé představy, mi osobně to však přijde absurdní," řekla.
Podle profesora biologie Masarykovy univerzity Jana Šmardy, který se zabývá genetikou nemá uchovávání genetické informace o psech v takovém zařízení jako je Víchova genová banka žádný praktický význam. "Já psa nemám, ale kdybych ho měl, nikdy bych s ním do genové banky nešel," řekl.
Opatrný je také jeden z předních českých odborníků na genetiku, který si však nepřál být jmenován, protože má s novináři špatné zkušenosti. "Pan Vícha asi sleduje internet a zjistil, že v Americe existují dvě takové genové banky. Ovšem vždy za nimi stojí lidé, kteří se klonováním zabývají," upozornil expert.
 Igor Vícha z nově otevřené veřejné genové banky představil v Brně fenku amerického pitbulteriéra Báru. Ta má svoji genetickou informaci natrvalo uschovanou v genové bance, takže v budoucnosti bude možné vytvořit prostřednictvím klonování její přesnou kopii. (21. února 2001) |
 Igor Vícha z nově otevřené veřejné genové banky představil v Brně fenku amerického pitbulteriéra Báru. Ta má svoji genetickou informaci natrvalo uschovanou v genové bance, takže v budoucnosti bude možné vytvořit prostřednictvím klonování její přesnou kopii. (21. února 2001) |
 Igor Vícha z nově otevřené veřejné genové banky představil v Brně fenku amerického pitbulteriéra Báru. Ta má svoji genetickou informaci natrvalo uschovanou v genové bance, takže v budoucnosti bude možné vytvořit prostřednictvím klonování její přesnou kopii. (21. února 2001) |
