"Policie by lidem měla dávat informací co nejvíc. Ženám pak podat instrukce, jak se při přepadení chovat. Vždyť se ví, kde a jak se ta přepadení dějí. Tito maniaci na to mají stejný postup, stejný grif. Spartakiádní vrah Straka své první přepadení také udělal tímto způsobem," poznamenal Zemek.
Policejní mluvčí Jan Holub rozhodně odmítá, že by policie podobné informace jakkoli tajila. "Více prostě říct nemůžeme, protože sérii případů policie stále vyšetřuje a zatím není vůbec jasné, zda se jedná o jednoho násilníka. Zrovna tak může jít o několik případů, jež spolu kromě místní spojitosti, nemají nic společného," řekl dnes mluvčí.
Holubova kolegyně z pražské policejní správy Eva Miklíková doplnila, že kriminalisté pracují na vytvoření portrétu násilníka na základě výpovědí obětí znásilnění. "Portrétů může být i víc, pokud se budou výpovědi napadených žen ohledně popisu pachatele různit," sdělila s tím, že odborníci poté posoudí, zda si budou popisy v některých rysech podobné. Podle Holuba by policie mohla mít bližší informace pravděpodobně počátkem příštího týdne.
Sexuolog Zemek míní, že násilník je sexuální agresor. "Z kusých informací, které mám, to rozhodně není sadista. Oběti totiž mlátil jen proto, aby dostal peníze, nanejvýš aby byly povolnější," míní. Stejný názor zastává i sexuoložka z psychiatrické léčebny v Bohnicích Jana Spilková. Násilníka označila za patologicky disociální osobnost. "Za nebezpečné považuji, že se cítí nedotknutelný, a tím jeho agresivita narůstá. Také čím dál víc zkracuje intervaly mezi jednotlivými přepadeními. Je to podobná závislost jako u narkomana, který chce svou drogu stále víc a nemůže bez ní vydržet," podotýká Spilková.
Spojitost se znásilněním osmileté žákyně na konci května však nevidí. "Nemyslím si, že to udělal stejný pachatel. Mám zkušenosti s dětskými oběťmi po pohlavním zneužití. Dítě portrét pachatale sestavuje v obrovském stresu, takže bych jeho svědectví nedůvěřovala. Navíc znásilněné dítě potom často skutečnou podobu pachatele s jeho portrétem zaměňuje," tvrdí Spilková.
A jak se ženy mohou znásilnění bránit? Existuje vůbec nějaký recept?
"Především by měly v noci zeširoka obcházet různá neproniknutelná křoví, nechodit těsně u domu, vyhýbat se telefonním budkám. Když už k napadení dojde, neměly by klást odpor, jestliže si chtějí zachránit život. To totiž násilníka jen pobídne k větší agresivitě," radí Zemek. "V případě, že se žena bránit chce, tak bych jí doporučil bodnout násilníka klíči do očí," dodává.
