Šojgu uvedl, že ruské dálkové bombardéry budou létat podél ruských hranic a nad Severním ledovým oceánem. „V současné situaci musíme zachovat svou vojenskou přítomnost v západním Atlantiku a východním Pacifiku stejně tak i v Karibiku a v Mexickém zálivu,“ citovala ministra agentura AP.
GLOSA: Němé ruské letouny jsou jako auta bez blinkrů |
Zpráva o rozšíření působiště ruských strojů přišla pouhé dva týdny poté, co kvůli nim velitelství Severoatlantické aliance vyhlásilo zvýšenou pohotovost. Letectva členských států NATO na konci října několikrát zasahovala u ruských stíhaček a bombardérů. Britská BBC tehdy psala, že alianční letadla musela letos kvůli ruským strojům vzlétnout už více než stokrát. Oproti celému roku 2013 jde o trojnásobný počet zásahů.
Ruské bombardéry typu TU-95, jejich servisní letouny a stíhačky v říjnu létaly nad Atlantským oceánem, Černým a Severním mořem i Baltem. Nepřeletěly však hranice žádného z aliančních států. Podle velitelství NATO podobné akce ohrožují civilní stroje, protože ruští piloti nekomunikují s dispečery a vypínají i radarové odpovídače (více čtěte zde).
Ruské strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně hlídkovaly za studené války nad Atlantikem a Tichým oceánem, ale zhroucení Sovětského svazu způsobilo nedostatek peněz na podobné lety. Současný prezident Vladimir Putin dálkové lety ruských bombardérů obnovil, připomíná ČTK.
