Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Městské části mají separatistické tendence, požadují více pravomocí

  1:45aktualizováno  1:45
Největší česká města by mohla přijít až o desetitisíce svých obyvatel. O odtržení totiž uvažují některé okrajové městské části Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, vyplývá z průzkumu MF DNES. Menším radnicím nejvíce vadí malé pravomoci a nedostatek peněz od magistrátů.

Pohled na Chodov z letadla. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Praha přichází o sedminu svého území a ze sto třiceti tisíc Pražanů se náhle stávají Středočeši. Rozloha Brna a Ostravy se zmenšuje o pětatřicet procent a kvůli tomu oba magistráty ztrácejí asi třetinu obyvatel. Hranice velkých měst se překreslují. Utopie? Ne tak docela.

Toto by nastalo, kdyby se odtrhly okrajové městské části, jež o tomto kroku skutečně uvažují či se alespoň touto myšlenkou někdy zabývaly. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu, který MF DNES provedla mezi šedesáti starosty městských částí a obvodů ležících na okraji čtyř největších českých měst - Prahy, Brna, Ostravy a Plzně.

„Malým“ radnicím nejvíce vadí přehlížení, malé pravomoci a nedostatek peněz, jež jim z magistrátu posílají.

„Městská část Brno-sever má pětačtyřicet tisíc obyvatel. Je jedním z největších sídel kraje a je paradoxní, že každá vesnice s postavením obce má více pravomocí,“ diví se starosta Martin Maleček a doufá, že město Brno v dohledné době některé kompetence předá.

Separatistické tendence hýbají ještě větším celkem. Téměř osmdesátitisícové Jižní Město míní od hlavního města odtrhnout zdejší starosta Jiří Štyler. Ač jde jistě o formu politického nátlaku, a zároveň je jasné, že by kvůli odluce muselo proběhnout referendum následované ohromnou byrokracií, svolává kvůli tomu mimořádné zastupitelstvo. „Občas si připadám jako purkrabí, který byl správcem panského majetku a dělal jen to, co mu panstvo přikázalo, nebo povolilo,“ zdůvodňuje Štyler.

Podle starosty pražských Kolovrat Antonína Klecandy je nutná změna v přístupu k městským částem, ustavení sněmu starostů a zvýšení pravomocí v oblasti územního plánování. „V opačném případě bude přibývat obdobných tendencí, jaké má Jižní Město,“ tvrdí.

Pokud by exodus skutečně nastal, v Česku by vzniklo devět nových měst s minimálně deseti tisíci obyvatel. Tři z nich by se zařadila mezi pětadvacítku nejlidnatějších českých sídel.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Smog v Praze. Auta na pražské magistrále (20.1.2017)
Praha bude v ulicích měřit diesely. Chce zjistit, kolik jich jezdí bez filtru

Metropole vyšle do ulic lidi se speciálními přístroji na měření emisí, kteří budou zjišťovat, kolik po městě jezdí naftových aut bez filtrů pevných částí....  celý článek

Z domů na okraji Týna nad Vltavou jsou chladicí věže nepřehlédnutelné. Snímek...
Potřebujeme nové jaderné bloky, jen ČEZ to neutáhne, notovali si politici

Byla to až dojemná shoda. Politici napříč stranami byli v pátek ve Sněmovně za jedno, že je nutné postavit další jaderné bloky. Zástupci dvou největších stran...  celý článek

Před komisí hovořil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman (29. srpna 2017).
Politici se nás snaží nenápadně omezovat, tvrdí šéf žalobců Zeman

V poslední době roste tlak na státní zastupitelství, politici by rádi omezili pravomoci žalobců. Myslí si to nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Pro iDNES.cz...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.