Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Městské části mají separatistické tendence, požadují více pravomocí

  1:45aktualizováno  1:45
Největší česká města by mohla přijít až o desetitisíce svých obyvatel. O odtržení totiž uvažují některé okrajové městské části Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, vyplývá z průzkumu MF DNES. Menším radnicím nejvíce vadí malé pravomoci a nedostatek peněz od magistrátů.

Pohled na Chodov z letadla. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Praha přichází o sedminu svého území a ze sto třiceti tisíc Pražanů se náhle stávají Středočeši. Rozloha Brna a Ostravy se zmenšuje o pětatřicet procent a kvůli tomu oba magistráty ztrácejí asi třetinu obyvatel. Hranice velkých měst se překreslují. Utopie? Ne tak docela.

Toto by nastalo, kdyby se odtrhly okrajové městské části, jež o tomto kroku skutečně uvažují či se alespoň touto myšlenkou někdy zabývaly. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu, který MF DNES provedla mezi šedesáti starosty městských částí a obvodů ležících na okraji čtyř největších českých měst - Prahy, Brna, Ostravy a Plzně.

„Malým“ radnicím nejvíce vadí přehlížení, malé pravomoci a nedostatek peněz, jež jim z magistrátu posílají.

„Městská část Brno-sever má pětačtyřicet tisíc obyvatel. Je jedním z největších sídel kraje a je paradoxní, že každá vesnice s postavením obce má více pravomocí,“ diví se starosta Martin Maleček a doufá, že město Brno v dohledné době některé kompetence předá.

Separatistické tendence hýbají ještě větším celkem. Téměř osmdesátitisícové Jižní Město míní od hlavního města odtrhnout zdejší starosta Jiří Štyler. Ač jde jistě o formu politického nátlaku, a zároveň je jasné, že by kvůli odluce muselo proběhnout referendum následované ohromnou byrokracií, svolává kvůli tomu mimořádné zastupitelstvo. „Občas si připadám jako purkrabí, který byl správcem panského majetku a dělal jen to, co mu panstvo přikázalo, nebo povolilo,“ zdůvodňuje Štyler.

Podle starosty pražských Kolovrat Antonína Klecandy je nutná změna v přístupu k městským částem, ustavení sněmu starostů a zvýšení pravomocí v oblasti územního plánování. „V opačném případě bude přibývat obdobných tendencí, jaké má Jižní Město,“ tvrdí.

Pokud by exodus skutečně nastal, v Česku by vzniklo devět nových měst s minimálně deseti tisíci obyvatel. Tři z nich by se zařadila mezi pětadvacítku nejlidnatějších českých sídel.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Příští týden se citelně ochladí, denní teploty klesnou až na 20 stupňů

Do poloviny srpna bude chladnější počasí, než je v tomto období obvyklé. Očekávat lze i častější dešťové srážky. Poslední červencový týden by přes den mělo být...  celý článek

Narozena v roce 1915. Marie Kuncová navštěvuje zájmové kroužky, luští křížovky...
MF DNES: Vzniká silná generace Čechů: lidé nad 85 let

Češi se dožívají vyššího věku. Rychle přibývá lidí starších 85 let. Podle demografů jich za dvacet let bude přes půl milionu.  celý článek

Majitel společnosti Synot a senátor Ivo Valenta.
Senátoři odhalili své příjmy, figurují v nich dary i dluhy za miliony

Nejbohatším senátorem zůstává byznysmen Ivo Valenta (za Stranu soukromníků). Nejzadluženějším je naopak Ladislav Václavec za ANO, který má dvě hypotéky v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.