Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Městské části mají separatistické tendence, požadují více pravomocí

  1:45aktualizováno  1:45
Největší česká města by mohla přijít až o desetitisíce svých obyvatel. O odtržení totiž uvažují některé okrajové městské části Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, vyplývá z průzkumu MF DNES. Menším radnicím nejvíce vadí malé pravomoci a nedostatek peněz od magistrátů.

Pohled na Chodov z letadla. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Praha přichází o sedminu svého území a ze sto třiceti tisíc Pražanů se náhle stávají Středočeši. Rozloha Brna a Ostravy se zmenšuje o pětatřicet procent a kvůli tomu oba magistráty ztrácejí asi třetinu obyvatel. Hranice velkých měst se překreslují. Utopie? Ne tak docela.

Toto by nastalo, kdyby se odtrhly okrajové městské části, jež o tomto kroku skutečně uvažují či se alespoň touto myšlenkou někdy zabývaly. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu, který MF DNES provedla mezi šedesáti starosty městských částí a obvodů ležících na okraji čtyř největších českých měst - Prahy, Brna, Ostravy a Plzně.

„Malým“ radnicím nejvíce vadí přehlížení, malé pravomoci a nedostatek peněz, jež jim z magistrátu posílají.

„Městská část Brno-sever má pětačtyřicet tisíc obyvatel. Je jedním z největších sídel kraje a je paradoxní, že každá vesnice s postavením obce má více pravomocí,“ diví se starosta Martin Maleček a doufá, že město Brno v dohledné době některé kompetence předá.

Separatistické tendence hýbají ještě větším celkem. Téměř osmdesátitisícové Jižní Město míní od hlavního města odtrhnout zdejší starosta Jiří Štyler. Ač jde jistě o formu politického nátlaku, a zároveň je jasné, že by kvůli odluce muselo proběhnout referendum následované ohromnou byrokracií, svolává kvůli tomu mimořádné zastupitelstvo. „Občas si připadám jako purkrabí, který byl správcem panského majetku a dělal jen to, co mu panstvo přikázalo, nebo povolilo,“ zdůvodňuje Štyler.

Podle starosty pražských Kolovrat Antonína Klecandy je nutná změna v přístupu k městským částem, ustavení sněmu starostů a zvýšení pravomocí v oblasti územního plánování. „V opačném případě bude přibývat obdobných tendencí, jaké má Jižní Město,“ tvrdí.

Pokud by exodus skutečně nastal, v Česku by vzniklo devět nových měst s minimálně deseti tisíci obyvatel. Tři z nich by se zařadila mezi pětadvacítku nejlidnatějších českých sídel.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.