Senzační Kaddáfího přiznání není potvrzeno

Německá vláda odmítla potvrdit či vyvrátit informace, podle nichž se libyjský vůdce Muammar Kaddáfí přiznal, že jeho země před lety provedla teroristický útok na diskotéku v tehdejším Západním Berlíně. O tuto senzační zprávu se chce opřít soud, který tragickou událost šetří. Na světlo toto přiznání vyšlo indiskrecí při korespondenci mezi diplomaty USA a Německa.

Podle deníku Frankurter Allgemeine Zeitung odmítl německý ministr zahraničních věcí Joschka Fischer na přímou otázku, zda to je pravda, jednoznačně odpovědět.

Kaddáfí podle německých zdrojů svůj podíl na atentátu přiznal při rozhovoru se zahraničněpolitickým poradcem německého kancléře Schrödera Michaelem Steinerem. Ten dostal předvolání k soudu, aby o celé záležitosti podal svědectví.

Soud se o rozhovoru mezi Kaddáfím a Steinerem dozvěděl z úniků informací při přenosu diplomatické depeše mezi německou ambasádou v USA a německým ministerstvem zahraničí v Berlíně.

V textu vysílal německý velvyslanec Jürgen Chrobog rutinní zprávu o důvěrných jednáních Michaela Steinera s prezidentem USA Georgem Bushem. Když byla všechna témata vyčerpána, hovořil Steiner o svém setkání s Kaddáfím.

Klíčová pasáž depeše, jak ji zveřejnila německá média, vypadá takto: „Steiner informoval o své konverzaci s Kaddáfím v Libyi, při níž Kaddáfí přiznal, že Libye byla zapletena v teroristických aktivitách (La Belle, Lockerbie). Prohlásil, že se zřekl terorismu a požádal o možnost dokázat nový postoj Libye.“

Právníci podle německého tisku nesdělili, kde k dokumentu přišli, avšak řekli, že ho získali ze spolehlivého zdroje. Depeše nese datum 31. března 2001 a její autor je podepsán jako „velvyslanec“.

Atentát na La Bell - jedna z nejdramatičtějších epizod studené války
Tím by se objasnila jedna z nejdramatičtějších epizod závěru studené války. Při pumovém atentátu na diskotéku La Belle, kterou navštěvovali často američtí vojáci, zahynuly v dubnu roku 1986 tři osoby a několik set jich bylo zraněno.

Protože mezi mrtvými i zraněnými byli příslušníci amerických ozbrojených sil, v odvetu vydal tehdejší prezident USA Ronald Reagan rozkaz k bombardování dvou největších libyjských měst, Tripolisu a Benghází. Letouny a křídlaté střely Tomahawk tehdy rovněž udeřily na sídlo Muammara Kaddáfího.

Při útoku byla zabita i Kaddáfího nevlastní dcera Hannah, které bylo něco přes dva roky.

Nálet vyvolal velkou rozepři i mezi USA a jejich spojenci v západní Evropě. Reagana tehdy podpořila pouze Británie Margaret Thatcherové. Většina ostatních spojenců tvrdila, že USA napadly Libyi bezdůvodně a bez důkazů.

Kaddáfí dosud vždy prohlašoval, že s útokem na La Belle nemá on ani jeho země nic společného a stavěl se vytrvale do role mučedníka.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video