Cheikh Tidiane Sall z africké rozvojové organizace IED uvádí, že těžba soli může být ideální náhradou za zemědělství a další odvětví hospodaření, které jsou závislé na srážkách. Nejen v Senegalu se totiž projevují klimatické změny extrémními projevy počasí. Pro zemědělství přitom nejsou optimální přílišná sucha ani bleskové a intenzivní srážky, které mnohdy vyústí v povodně.
Lidé tak v uplynulých letech stále častěji místo hospodaření na polích tráví celé dny na solných pláních a jezerech. Podmínky pro práci jsou zde více než tvrdé. „Muži tam sůl těží bez rukavic i bot. Používají se nevhodné pytle na sůl, která pak kontaminuje půdu,“ uvedl Sall pro server The Guardian.
Vytěženou sůl muži balí do pytlů po 25 kilogramech a vyskládávají je do dlouhých řad. Ženy pak sůl prodávají u silnice. Jeden pytel stojí dolar a sedmdesát centů (asi 40 korun).
Cena napovídá, že pro uživení lidí samotná těžba soli nestačí a musí si tak vydělávat i jinými způsoby. Podle Salla jsou důvodem zejména nulové investice do rozvíjejícího se „solného byznysu“.
Za pravdu mu dává i Pierre Modou Mbengue, ředitel regionální rozvojové organizace ARD, která se snaží investovat do odvětví, která pomohou lidem s lepší adaptací na následky klimatických změn.
„Z praxe máme zřejmé signály, že bez boje s klimatickými změnami je udržitelný rozvoj pro mnoho států nedosažitelný,“ myslí si Sven Harmeling, odborník na změny klimatu z charitativní organizace Care.
Podívejte se, jak se těží sůl na senegalském jezeru Retba:
