Společnost STEM vnímá změnu ve prospěch Senátu jako historickou. "Poprvé se stalo, že horní komora Poslanecké sněmovny má vyšší důvěru než komora dolní. Důvěra v Senát Parlamentu ČR je zároveň jednou z nejvyšších v dlouhodobé řadě," tvrdí STEM.
Jiná agentura, CVVM, nicméně ve svých průzkumech už dříve uváděla, že Senát důvěryhodnější než Sněmovna byl.
STEM usuzuje, že se na zvýšení důvěry v Senát podílí nedávné senátní volby. Ty vyhrála ČSSD, což posílilo důvěru v Senát právě v řadách stoupenců nejsilnější opoziční strany.
Senátu nyní důvěřuje 31 % lidí (3 % "určitě", 28 % "spíše"), Sněmovně 28 % obyvatel (2 % "určitě", 26 % "spíše").
Zajímavé je, že si v důvěryhodnosti obecně lépe vedou lidé než instituce, v jejichž čele stojí. Platí to například pro předsedu vlády Petra Nečase i pro šéfku Sněmovny Miroslavu Němcovou. Relativní úspěch zaznamenal nový šéf Senátu Milan Štěch z ČSSD, kterém věří 34 % stoupenců ODS, 30 % příznivců TOP 09 a 39 % sympatizantů Věcí veřejných.
PROČ LIDÉ VÍCE VĚŘÍ SENÁTU?Senát se od svého založení potýkal s nedůvěrou i odporem a pro mnohé lidi měl punc zbytečné instituce. Volební období 2002-2006, kdy Senát s pravicovou většinou hrál poměrně významnou opoziční roli vůči levicové vládě a většině Sněmovny, i poslední roky, v nichž mnohé senátní korekce zákonů nedokázala rozpolcená Poslanecká sněmovna přehlasovat, respekt k této komoře přece jen poněkud zvýšily. Přesto se na ni zejména stoupenci levice dívali jako na instituci nepotřebnou. Současná situace, v níž Senát s absolutní převahou ČSSD je v opozici vůči Nečasově vládě, nahrává dalšímu posílení důvěry v něj u stoupenců levice. Zdroj: STEM |
Horní komora má pět matadorů - senátorů, kteří v ní jsou od jejího založení. Jsou to Pavel Eybert, Jiří Pospíšil, Anna Palečková a Přemysl Sobotka (za ODS) a současný předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Štěchův předchůdce v čele horní komory, liberecký senátor Přemysl Sobotka, vidí přínos Senátu hlavně v korekci zákonů, které schválila Sněmovna. To je sice základní, řeklo by se samozřejmou funkcí Senátu, podle Sobotky ale česká horní komora patří v zemích s dvoukomorovým parlamentem ke "špičce".
"Máme jednu z nejúspěšnějších bikamerálních schopností v Evropě, naše úspěšnost vrácených či změněných zákonů se pohybuje mezi 40 a 60 procenty. Tedy takovou část zákonů Sněmovna nakonec přijímá v našem znění," řekl iDNES.cz Sobotka.
Za konkrétní úspěchy Senátu považuje například zablokování nákupu 24 švédských stíhaček Gripen (z obchodu za 50 miliard, který provází pachuť velké korupce, sešlo právě díky Senátu, Česko si nakonec čtrnáct švédských strojů pronajalo) nebo schválení Lisabonské smlouvy s takzvaným "vázaným mandátem".
Senát se podle Sobotky také hodně zabývá upozorňováním na hrozící porušení principu subsidiarity (podpora činnosti samospráv a opak centrálního rozhodování).
Milan Štěch oceňuje na Senátu kontinuální přístup a možnost důstojně projednávat i rozdílné názory. V tom se Senát hodně liší od Sněmovny.
"Nejsvobodnější období, kdy senátoři vystupovali hodně podle svého názoru, ne stranického, bylo v prvních letech Senátu. Teď už mi přijde víc stranicky vyprofilovaný," řekl iDNES.cz Štěch, zastupující v horní komoře Pelhřimovsko.
Přínos Senátu Štěch vidí například v přispění ke vstupu do NATO a EU a v podpisu Lisabonské smlouvy. Dále třeba v tom, že se Senát žalobou u Ústavního soudu zasadil, aby nebyl přijat nový volební zákon mající výrazně pomoci silným stranám. Štěch také ocenil práci Senátu na návrzích týkajících se prosazení přímé volby hlavy státu
KOLIK NÁS STOJÍ SENÁTVýdaje Senátu se průměrně pohybují pod hranicí 600 milionů korun na rok, v posledních letech spíše klesají. Senát za čtrnáct let stál daňové poplatníky kolem 8 miliard korun. |
