Senátorům se nelíbí „pojistka“ proti Lisabonu. Přečtěte si, na co si stěžují

Po stížnosti poslance Melčáka, která "zrušila volby", čeká Ústavní soud další stížnost politiků. Tentokrát od 17 senátorů, kterým se nelíbí "pojistka" proti Lisabonské smlouvě, tzv. vázaný mandát. Je nedokonalý a některá ustanovení se musí zrušit, tvrdí.

Skupina sedmnácti senátorů ODS pod vedení Jiřího Oberfalzera na přelomu srpna a září napadla u Ústavního soudu tzv. vázaný mandát. | foto: Radek Miča, MAFRA

Redakce iDNES.cz si stížnost senátorů u Ústavního soudu vyžádala a má ji k dispozici. Co přesně obsahuje? - celý dokument najdete zde

Co chtějí senátoři zrušit

Jak je to nyní. Lisabonská smlouva posiluje princip subsidiarity, podle kterého EU smí přijmout nějaký předpis jen tehdy, když cíle nelze uspokojivě dosáhnout na národní úrovni. Parlamenty členských zemí se zároveň mohou obrátit na Evropský soudní dvůr v Lucemburku, pokud se domnívají, že je nějaký evropský předpis s tímto pravidlem v rozporu.

Co tvrdí senátoři. K takové stížnosti do Lucemburku je ale podle českého vázaného mandátu potřeba alespoň 17 senátorů nebo 41 poslanců. Vázaný mandát je v tomto ohledu přísnější než sama Lisabonská smlouva, která toto nespecifikuje. Návrh senátorů tvrdí, že takové omezení je protiústavní, protože by ho mohly využít vesměs jen velké strany. Právo upozornit svou komoru na porušení principu subsidiarity musí mít podle senátorů každý jeden zákonodárce. Žádají proto, aby Ústavní soud toto omezení zrušil.

Jak je to nyní. Lisabonská smlouva také obsahuje celkem asi deset druhů pasarel (tj. ustanovení, která umožňují orgánům EU z vlastní vůle změnit povinné hlasování konsensem na hlasování jenom většinové či si dokonce libovolně rozšiřovat své pravomoci). Zákon o vázaném mandátu jen jednu z těchto pasarel výslovně podmiňuje předchozím souhlasem parlamentu, a to ústavní většinou.

Co tvrdí senátoři. Skupina senátorů chce, aby takto byly schvalovány všechny pasarely. Proto senátoři navrhují zrušit ustanovení zákona, které za souhlas považuje i "mlčení", tedy to, když se ani jedna z komor výslovně nevyjádří proti. Pro parlament nikdy nesmí platit, že mlčení znamená souhlas, argumentují senátoři. Naopak parlament musí dát souhlas výslovně.

Na co se senátoři ptají

Kromě žádosti o zrušení sporných paragrafů kladou senátoři Ústavnímu soudu také několik otázek a požadavků..

Chtějí, aby soud řekl, že všechny pasarely musí být schvalovány ústavní většinou, ne jen některé. Předešlo by se tak budoucím sporům o rozhodnutí některé z komor.

Soudce čeká další oříšek

Skupina 17 senátorů ODS pod vedení Jiřího Oberfalzera na přelomu srpna a září napadla tzv. vázaný mandát jako předstupeň další stížnosti na Lisabonskou smlouvu. - více čtěte zde

Soud stížnost obdržel
1. září a soudcem zpravodajem určil Vladimíra Kůrku.

Stížnost senátorů obsahuje návrh na zrušení některých ustanovení zákona o vázaném mandátu. Ten parlament schválil letos na jaře jako podmínku ratifikace Lisabonské smlouvy. Senátorům ODS ale připadá příliš měkký a obsažené pojistky proti předávání kompetencí do Bruselu minimální. Senátoři chtějí naopak dosáhnout maxima možného.

Vázaný mandát by podle nich měl Ústavní soud vztáhnout také na všechny oblasti, o kterých se na evropské úrovni rozhoduje méně demokratickým způsobem, než by se dělo na národní úrovni a kdy se tedy národní parlamenty fakticky obchází. Český zástupce v orgánech EU by tak potřeboval předem souhlas českého parlamentu, a to takovou většinou, jako kdyby o věci rozhodoval český parlament sám.

Podle senátorů by i výběr českého kandidáta na komisaře (tedy do evropské "vlády") měl podléhat souhlasu Sněmovny a ta by měla mít možnost ho případně vetovat. To se týká i českého kandidáta do Evropského soudního dvora. Vždyť i česká vláda je schvalována parlamentem a jmenování soudců Ústavního soudu se také neobejde bez souhlasu Senátu, argumentují senátoři.

Soudu také navrhují, aby ve vztahu k Evropskému soudnímu dvoru jasně konstatoval, že český Ústavní soud bude mít poslední slovo, když by nějaký evropský předpis odporoval české ústavě. A to i za cenu střetu s Evropským soudním dvorem. Podobně se před časem zachoval německý Spolkový ústavní soud, který se staví vůči Evropskému soudnímu dvoru dlouhodobě do opozice.

Senátoři Oberfalzer a spol. také chtějí, aby soud více rozvinul svou vlastní myšlenku z listopadovém nálezu, když mluvil o sdílené suverenitě. Tehdy řekl, že česká ústava připouští přenos pravomocí na orgány EU. Senátoři ale chtějí, aby nyní řekl, že je možný přenos jen některých pravomocí, ne všech. A že tedy případný vznik evropského státu by byl v rozporu s ústavou. Přičemž tento stav by nebylo možné změnit ani ústavním zákonem.

Závěrem senátoři žádají, aby soud zakázal ratifikovat Lisabonskou smlouvu, dokud nebudou přijaty veškeré úpravy zákonů a další doplnění jednacích řádů. Změnit by se měl i zákon o Ústavním soudu, jak sami soudci loni v listopadu avizovali. I v tomto se senátoři inspirovali červnovým výrokem německého ústavního soudu.