Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Senátorka Wagnerová lidem radí, jak se bránit příplatkům za pokuty

  8:48aktualizováno  8:48
Z nezaplacené pokuty za jízdu načerno se v Brně může vyklubat téměř sedmitisícový trest. Dopravní podnik si totiž na vymáhání pokut najímá externí firmu, která lidem účtuje tisíce korun navíc. A to i přesto, že Ústavní soud označil tuto praxi za parazitování. Senátorka Eliška Wagnerová teď lidem radí, jak se bránit.

Senátorka a někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Advokátní kancelář dlužníkům k pokutě účtuje dalších 750 korun plus DPH při upomínce. Pokud dojde i na soudní vymáhání, naúčtuje si na nákladech odměnu přes pět tisíc korun. Černý pasažér tak namísto tisícikorunové pokuty zaplatí nejméně 6 775 korun.

"Jezdit načerno se pochopitelně nemá a dluhy se mají platit. Na druhou stranu přiměřenou sankcí za jízdu bez lístku je podle zákona přirážka k jízdnému do výše tisíce korun," podotkla bývalá soudkyně Ústavního soudu Wagnerová.

Je to parazitování, řekl soud

Případy vymáhání pokut jsou podle ní pro advokáta velmi jednoduché, sepsání žaloby je spíš administrativní úkon. Jak Wagnerová upozorňuje, Ústavní soud loni v létě nepřiměřené poplatky odsoudil jako "procesní šikanu" a označil je za parazitování na drobných pohledávkách.

Jak se proti poplatkům za pokutu bránit

  • Eliška Wagnerová upozorňuje, že proti postupu advokátní kanceláře vymáhající dluh se dlužník musí bránit sám.
  • Pokud mu přijde předžalobní upomínka od advokáta, měl by ve stanovené lhůtě uhradit dluh za jízdné a pokutu, dohromady 1 025 korun. 
  • Částku 750 korun plus DPH za právní úkon advokáta by hradit neměl. "K zaslání upomínky není nutné využívat advokátních služeb," uvedla Wagnerová.
  • Jestliže dlužník obdrží platební rozkaz od soudu, měl by proti němu ve lhůtě do patnácti dnů podat takzvaný odpor.
  • V něm uvede, že pohledávku ve výši 1 025 korun, úrok z prodlení a náklady na soudní poplatek uznává a uhradí, zároveň však navrhuje, aby náhradu nákladů advokátovi soud s ohledem na nálezy Ústavního soudu zamítl, případně snížil na jednonásobek vymáhané částky. 
  • Vzor odporu proti platebnímu rozkazu spolu s vyjádřením k žalobě senátorka Wagnerová zveřejnila na svých webových stránkách.

Ty jsou podle senátorky někdy uměle nafukovány do výše desítek tisíc korun kvůli snaze přijít ke snadnému výdělku. "Dopravní podniky by měly soudní vymáhání svých pohledávek zajišťovat přes vlastní zaměstnance," dodala Wagnerová.

Brněnský Dopravní podnik se však brání tím, že vymáhat pokuty vlastními silami by bylo neekonomické. S pokutovanými černými pasažéry se navíc snaží nejprve domluvit na zaplacení bez dalších poplatků. "Po čtrnácti dnech zasíláme upomínku k úhradě dlužné částky zcela bez jakéhokoliv navýšení," popsala mluvčí Dopravního podniku města Brna Linda Škrancová.

Po třiceti dnech dopravce předává pohledávku externí advokátní kanceláři, která posílá další výzvu k zaplacení s připočtenou částkou 750 korun plus DPH. "Až v případě, že dlužník po výzvě do 30 dnů dluh neuhradí, podá advokát návrh na vydání platebního rozkazu, ve kterém vyčíslí náklady řízení," dodala Škrancová s tím, že o přiznání nákladů rozhoduje soud.

Podle mluvčí Městského soudu v Brně Gabriely Stočkové se každý případ posuzuje individuálně. Soudci se však podle ní v případech, kdy je proti platebnímu rozkazu podán takzvaný odpor, už běžně řídí nálezem Ústavního soudu. "Jako odměnu za právní zastoupení tedy přisuzují žalobci maximálně jednonásobek vymáhané částky," uvedla Stočková.

Důležité proto je se proti platebnímu rozkazu ohradit, což radí i sama Wagnerová. Komu teprve přišla upomínka od advokátní kanceláře s příplatkem 750 korun, udělá nejlépe, pokud pokutu uhradí, odmítne však příplatek.

Tím se řídila studentka z Brna, která si nepřála zveřejnit jméno. "Obrátila jsem se na právníka, který mi poradil, abych zaplatila pokutu s tím, že právní služby advokátní kanceláře najaté Dopravním podnikem hradit nebudu," popsala studentka. Žádné další příkazy k úhradě už jí nepřišly.

S nepřiměřenými poplatky za jízdu načerno se často setkává konzultant Občanské poradny Brno David Opletal. Podle něj má celý problém dvě roviny.

"První je hodnotová, kdy by měli být lidé za své dluhy zodpovědní a nejezdit načerno. Druhá stránka věci je ta, že se člověk může dostat do těžké situace, například je hospitalizovaný, a pak dluh nezaplatí," řekl Opletal s tím, že člověk nemusí být hned notorický neplatič.

Kvůli cestujícím bez jízdenky přichází brněnský Dopravní podnik ročně až o sto milionů.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.