Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš, jehož se dotkne zákon, který ve středu projednával Senát | foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Senátoři vrátili zákon, který má omezit Babiše, chtějí odložit jeho účinnost

  • 216
Poslanci budou muset znovu hlasovat o zákonu, jemuž se říká „lex Babiš“. Má zakázat členům vlády vlastnit média, jejich firmy se také nebudou moci ucházet o dotace, veřejné zakázky i investiční pobídky. Senátoři ve středu novelu zákona o střetu zájmů vrátili do Sněmovny s tím, že navrhli posunutí účinnosti zákona na září příštího roku.

Pro bylo 61 senátorů, proti 3, zdrželo se jich pět. (jak kdo ze senátorů hlasoval, najdete zde) „Je to předpokládaný výsledek, nemění se obsah zákona, jen datum účinnosti,“ řekl ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier. Jde o to, že od ledna by nemohl začít fungovat centrální registr oznámení, do kterého budou muset prohlášení o vedlejších příjmech dávat všichni volení politici až do úrovně obcí.

„V zákonu jsme našli asi osmnáct chyb. Svědčí to o nepříliš kvalitní práci Poslanecké sněmovny a vyvrací to prohlášení pana prezidenta a pana Babiše o zbytečnosti Senátu. Kdybychom ten zákon schválili, tak je prakticky nepoužitelný,“ řekl šéf senátorů ČSSD Petr Vícha.

Přezdívku „lex Babiš“ vyfasoval zákon proto, že se má bezprostředně týkat šéfa hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše, který je prostřednictvím své firmy Agrofert vlastníkem mediálního domu MAFRA, a tedy i serveru iDNES.cz, deníků Mladá fronta DNES, Lidové noviny a Metro, hudební televize Óčko a Rádia Impuls. „Inspirace konkrétní osobou tady nepochybně byla,“ Dienstbier s tím, že zákon a pravidla v něm budou platit pro každého.

Zákon se projednával ve Sněmovně v polovině září:

14. září 2016

Babiš zákon vidí jako podraz, Hamousová mu chtěla pomoci

Poslanci původně schválili, aby zákon začal v části omezující firmy ministrů platit už od ledna příštího roku. To Babiš označil za podraz, protože ho prý všichni ujišťovali, že se zákon bude plně týkat až členů příští vlády.

Z veřejných zakázek, nenárokových dotací a investičních pobídek mají být vyřazeny firmy, ve kterých má člen vlády větší než pětadvacetiprocentní podíl. Senátorka Zdeňka Hamousová zvolená za ANO neúspěšně navrhovala změnu, aby se to týkalo až nových členů vlády. „Zákony by neměly být psány a měněny kvůli jedné osobě,“ řekla její kolegyně Zuzana Baudyšová.

„Pana Babiše vůbec nelituji. Mě opravdu mimořádně baví ty jeho výlevy v novinách a slzy, které mu tečou po tváři, jak je chudák pronásledován. Ale já bych chtěl jen lehce zdůraznit, že bych mu dokonce i věřil, kdyby desítky let byl majitelem různých deníků, rozhlasů, naštěstí ještě, myslím, televizi nemá. Ale v okamžiku, kdy si to koupil proto, aby šel do politiky, tak já s ním žádný soucit nemám,“ vyjádřil opačný názor senátor za ČSSD Radko Martínek.

Kritizoval také centrální registr majetkových přiznání, kvůli kterému vláda novelu zákona o střetu zájmů původně chystala, než se ČSSD a lidovci rozhodli, že chtějí stejně jako opozice více omezit členy kabinetu. Martínek řekl, že se mu nelíbí, aby „kdejaké retardované osoby hledaly a bádaly“ v přiznáních politiků.

Čunek radil kontrolovat i majetky soudců a státních zástupců

Lidovec Jiří Čunek řekl, že mu nevadí dávat přiznání o svých vedlejších příjmech. Není ale spokojen s tím, že se nikdo nepodívá na majetky soudců a státních zástupců, kteří podle něj rozhodují o dobru a zlu.

Čunek prohlásil, že rozumí tomu, že si Babiš koupil média, aby ho nesmetla tak jako jeho, když se rozhodl vstoupit do politiky. Teď je podle lidoveckého senátora třeba udělat něco pro to, aby se totéž nestalo ostatním a aby byli všichni, kdo chtějí jít do vysoké politiky, podobně ochráněni před „gaunery“, kteří jsou podle Čunka v médiích, na státních zastupitelstvích a u soudů.

„My se tímto zákonem obnažujeme donaha, už jsme docela obnaženi,“ řekl senátor Jan Horník. Prohlásil, že zákon podpoří, ale vadí mu, že se netýká všech, kteří jsou ve státní správě a podléhají služebnímu zákonu.

Křišťálová Lupa 2016

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video