Například dnes potřebuje sněmovna na to, aby schválila zákon, který senátoři zamítli, nadpoloviční většinu všech poslanců. Nově by tomu bylo tak, že pokud zamítnou zákon dvě třetiny senátorů, mohly je přehlasovat pouze tři pětiny všech poslanců.
Senátoři se také dotkli pravomocí prezidenta. Podle jejich návrhu by mohl jmenovat členy bankovní rady ČNB nebo soudce Ústavního soudu pouze se souhlasem horní komory. Prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu pak zas pouze na návrh poslanců.
V případě, že by nebyla prezidentská funkce obsazena, nově by měly jeho pravomoci přejít na předsedu Senátu. Dnes by v takovém případě přešly jeho pravomoci zčásti na předsedu vlády a zčásti na předsedu sněmovny.
Senátoři také omezili udělování prezidentských milostí. Pokud by prezident chtěl nařídit, aby soud nezahájil určité soudní řízení nebo aby se v řízení nepokračovalo, potřeboval by k tomu spolupodpis předsedy vlády.
Mezi jeden z nejspornějších bodů patří neomezená imunita zákonodárců. Podle ústavy nemůže být poslanec či senátor nikdy stíhán za trestný čin, který spáchal v parlamentní funkci ani po skončení svého mandátu.
"To je unikum. Neexistuje na světě ústavní systém, kde by imunita přetrvávala déle, než trvá mandát," řekl senátor a místopředseda vlády Pavel Rychetský.
Senátoři proto navrhli změnit ústavu tak, že umožňuje stíhání poslanců či senátorů poté, kdy v parlamentu skončili.
"Ústava České republiky vznikala v roce 1992 narychlo a v komplikované době," říká Ruml. Doba podle senátorů ukázala, že ústava má spoustu "nedokonalých míst". Reforma je tedy nevyhnutelná.
Podle Rychetského by však měla novela mnohem větší šanci na přijetí, kdyby senátoři na novele spolupracovali s poslanci. To, že to neudělali, Rychetský kritizuje: "Zdá se, že si prostě senátoři chtěli přisvojit za novelu zásluhy. A to je politicky nemoudrý krok."
