Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Senátoři napadnou amnestii u Ústavního soudu. Je to gesto, odráží Hrad

  13:32aktualizováno  19:34
Skupina senátorů v čele s Alenou Dernerovou navrhne Ústavnímu soudu, aby se zabýval zrušením části amnestie. Podle nich umožňuje zastavení velkých hospodářských kauz a tím i poškození lidí, kteří v nich přišli o peníze. Podání připravuje skupina právníků kolem Hany Marvanové. Podle mluvčího Hradu Radima Ochvata je stížnost jen politickým gestem.

Akci v Senátu iniciovala Alena Dernerová. Oslovila právníky a spolu s nimi nyní připravuje podání k Ústavnímu soudu. | foto: Roman VondroušČTK

"Oslovila mě paní Dernerová s tím, že by senátoři rádi napadli amnestii u Ústavního soudu. Požádala mě proto, abych spolu s dalšími kolegy zkoumala, zda to připadá v úvahu, za jakých podmínek a s jakým odůvodněním," řekla iDNES.cz advokátka Hana Marvanová.

Senátoři chtějí napadnout článek II amnestie. V něm prezident Václav Klaus zastavuje kauzy delší osmi let, u nichž viníkům hrozí maximálně deset let vězení. Žalobci, politici a média však upozornili, že kvůli tomu budou muset soudy zastavovat i velké hospodářské kauzy.

Dotknout by se mohla kauz vytunelovaného fondu Trend, konkurzů kolem soudce Jiřího Berky či vytunelovaného H-Systemu, jehož klienty Marvanová zastupuje.

Napadaná část amnestie

Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.

Celý text amnestie najdete zde.

"Tento článek odporuje Listině základních práv a svobod, protože znevýhodňuje jednu skupinu proti druhé skupině," řekla iDNES.cz senátorka Alena Dernerová (za Severočechy.cz).

Hrad slovy svého mluvčího Radima Ochvata však naznačil, že snaha senátorů zřejmě nemá přílišnou šanci uspět. "Považuji to za pouhé politické gesto," uvedl Ochvat pro agenturu ČTK.

Právník Milan Hulík v České televizi upozornil, že lidé poškození v kauzách se už nikdy nebudou schopni domoci svých nároků. Po zastavení trestního stíhání se sice mohou soudit o náhradu škody v občanskoprávním řízení, v něm ovšem platí tříletá promlčecí lhůta. Hrozí tedy, že peníze, které jim někdo ukradl, už nikdy neuvidí.

"Je to poprvé od Bělohorských konfiskací, kdy nakradený majetek zůstane pachatelům, zlodějům, zatímco ti, kteří byli poškozeni, kterým byl majetek odcizen, se už nikdy nebudou moci domoci jeho navrácení nebo alespoň nějakého odškodnění," řekl Hulík.

Kvůli zastavení kauz hrozí žaloby do Štrasburku. Právě před nimi Klaus varoval

Návrh na zrušení části právního předpisu podají senátoři už příští týden. Nejspíše do středy. "Je nutné jednat rychle, aby soudci viděli, že je tu snaha o pozastavení výroků a soudy s verdikty k amnestii v závažných kauzách posečkaly," tvrdí Dernerová. "Vím, že soudci na této věci musí pracovat, ale třeba by to nemuseli dělat tak horečnatě a mohli se těmi závažnými kauzami zabývat až na konci tohoto potravinového řetězce," doufá politička.

Právnička Hana Marvanová

Právnička Hana Marvanová

Pokud by podle Dernerové na zastavování kauz došlo, poškození lidé se začnou obracet na Evropský soud pro lidská práva. Paradoxně právě k tomuto tématu směřovalo Klausovo odůvodnění článku, který připomenul, že štrasburský soud už několikrát rozhodl o vyplacení odškodného státem za nepřiměřenou délku řízení.

"S odvoláním na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva se za nepřiměřenou délku řízení považuje doba přesahující šest let. Tento časový úsek jsem si já v žádném případě nevymyslel. Zdál se mi krátký, a proto jsem do textu amnestie místo čísla šest dal svým vlastním rozhodnutím číslo osm," uvedl pro MF DNES Klaus. Unie státních zástupců však ve svém stanovisku oponuje, že žádný takový judikát neexistuje.

Dernerová má na své straně nejméně dalších 17 senátorů

Pod podání k Ústavnímu soudu se podepíše podle Dernerové nejméně 17 senátorů. "Konkrétní jména nyní říkat nebudu, protože celé je to akce posledních tří dnů. Je tam ale podpora napříč politickým spektrem," řekla senátorka. Jedním ze signatářů je však novopečený senátor Tomio Okamura, který se redakci iDNES.cz sám ozval. "Že se stane něco tak odporného jako tato amnestie, by mě ani ve snu nenapadlo," zdůvodnil svůj krok v textové zprávě.

Na podání pro senátory pracují zhruba čtyři advokáti včetně Hulíka. Marvanová je přesvědčena, že návrh má šanci uspět. "Amnestie je v článku II protiústavní z hlediska práva na spravedlivý proces a práva rovnosti před zákonem a práva domoci se ze strany poškozených majetkových nároků," míní Marvanová.

Pokud Ústavní soud podání neodmítne, bude se zrušením části amnestie zabývat vůbec poprvé ve své historii. "Byla by to průlomová věc, protože precedent na to není. Amnestii Ústavní soud ještě nikdy neposuzoval, protože se neobjevilo podezření, že by byla protiústavní," doplnila Marvanová.

Co by zrušení části amnestie způsobilo a zda by mělo zpětný dopad i na ty, kteří by už byli amnestováni, advokátka nechce spekulovat. Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška výsledek nelze předjímat, protože bude záležet na tom, jak bude návrh vypadat a jaké argumenty do něj jeho autoři zapracují.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.