EVROPSKÁ ÚSTAVA zde
Senátorský návrh nemá ve Sněmovně příliš velkou šanci na úspěch. Je to ústavní zákon a k jeho schválení je potřeba 120 hlasů. Museli by pro něj tedy hlasovat i zástupci koaličních stran. - více zde
Když nebude referendum, zůstane schvalování na parlamentu, kde má však ústava velmi malou šanci. Většina politiků se totiž přiklání k tomu, že k jejímu schválení bude potřeba ústavní většina, a tu vláda nezíská: ODS i komunisté ústavu odmítají.
Celá věc se nakonec nejspíš dostane k Ústavnímu soudu, který prověří, zda je evropská ústava v souladu s českou.
Rovněž prezident Klaus chce vědět, zda si česká a evropská ústava neodporují. Požádal o posudek předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Odpověď soudu ho ale neuspokojila a hlava státu se obává, že Česko se k evropské ústavě nestihne vyjádřit včas. - více zde
Referendum pustila do výborů i Sněmovna
Návrh zákona o referendu prošel prvním čtením i dolní komoře parlamentu. Je to ale vládní návrh, který počítá s obecným referendem.
Podle něho by lidé v referendech mohli rozhodovat o zásadních věcech vnitřní a zahraniční politiky, ale ne třeba o zrušení Senátu, odvolání prezidenta a ministrů ani o daních a zákonech.
Referendum by mohlo iniciovat nejméně 101 poslanců nebo 41 senátorů, vláda, či petice s podpisy alespoň 500 tisíc lidí.
Schválení předmětu referenda by zajistil souhlas nadpoloviční většiny hlasujících. Pokud by návrh lidé zamítli, mohlo by se referendum se stejnou otázkou opakovat nejdřív za dva roky.
Výsledek referenda by byl závazný pro všechny orgány veřejné moci. Návrh nestanoví minimální voličskou účast nutnou pro platnost hlasování.
Jeho osud je ale rovněž nejistý. - více zde
