Obě smlouvy získaly 49 hlasů od 81 přítomných zákonodárců. Proti byli zejména komunisté a sociální demokraté.
Smlouvy vejdou v platnost, pokud je schválí ještě Sněmovna a podepíše prezident Václav Klaus.
"Bylo by velmi potřebné, a z mého pohledu i nezbytné, přezkoumat, zda jsou obě smlouvy v souladu s ústavní charakteristikou ČR," žádala senátorka Rippelová.
Argumentovala mimo jiné tím, že ústava počítá v zásadě jen s krátkodobým pobytem cizích vojsk na českém území. "Pobyt na dobu delší než 60 dnů sice může schválit parlament, nemělo by to být ale na časově neomezenou dobu," míní senátorka.
Podle Jiřího Dienstbiera, zvoleného letos do Senátu za ČSSD, měla horní komora schvalování smluv o radaru odročit. "Měl by počkat na to, jak v příštím roce dopadnou jednání o možných nových dohodách o zajištění evropské bezpečnosti," uvedl Dienstbier.
Odročit schvalování chtěla i sociálnědemokratická místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková a další senátoři ČSSD. Zároveň uvedla, že pokud by systém protiraketové obrany nebyl součástí NATO, vnímala by ho jako omezení svrchovanosti České republiky.
Radar podle ní navíc chce jen česká vláda. "Politický mandát rozhodovat o radaru mají pouze ti, kteří byli zvoleni v posledních volbách," doplnila Gajdůšková.
Podobně promluvil i čerstvý senátor za ČSSD a příbramský starosta Josef Řihák. "Lidé v podzimních volbách jasně řekli, že tu radar nechtějí, dejme jim tedy v referendu možnost, ať se k tomu svobodně vyjádří," vyzval plénum.
Sálem zazněly také projevy členů vlády, kteří radar plně podporují. Premiér Mirek Topolánek upozorňoval, že odmítnutím nezískáme nic než chvilkovou přízeň Moskvy, a ve svém vystoupení zmínil i srpen 1968 a dvacetiletý pobyt sovětských vojsk na našem území.
Mirek Topolánek"Nechci, aby v Brdech byly ruské jaderné rakety, ale vojáci státu, který nás tohoto otroctví zbavil." |
"Starý ruský imperialismus znovu nabírá na síle a lidé mají z ruských vojáků opět strach. Pro mě je ale nepřijatelné, abych byl předsedou vlády, která sklapne podpatky a podlehne ruskému imperialismu. Rusové dobře vědí, že celý obranný systém není namířen proti nim, a Moskva musí respektovat, že Varšavská smlouva je už minulostí," prohlásil.
O slovo se přihlásil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Zmínil, že Barack Obama projekt podpořil a že americký Kongres už schválil dostatečný objem prostředků na konstrukci evropského pilíře protiraketové obrany.
Zdůraznil, že radar nemá sloužit jen České republice, ale celé Evropě. Řeč přišla i na ruský postoj ke štítu USA.
co Senát schválil |
"Rusko považujeme za důležitého a v mnoha oblastech váženého partnera, se kterým chceme i nadále jednat a posilovat s ním důvěru. S ruskou federací je nutno vést intenzivní dialog na všech úrovních, což ovšem neznamená, že se necháme zastrašit silnými výroky z ruské strany," poznamenal šéf diplomacie. - o hrozbách Kremlu čtěte zde
Staronový předseda Senátu Přemysl Sobotka argumentoval ve prospěch "společné prevence, kterou je radar", zejména terorismem.
"Svět je už dlouho ve válce s terorismem, proto nemáme ve vlastním zájmu právo otáčet se k těmto problémům zády. Je jen otázkou času, kdy budou mít teroristé nebo nábožensky militantní státy v rukou jaderné balistické střely," varoval.
Infografika |
Možnost promluvit před plénem využili zejména noví senátoři. Sociální demokrat Vladimír Dryml radar odmítl. Tvrdí, že má chránit pouze USA. "Radar je jednoznačně proti Rusku a roztáčí novou spirálu zbrojení a nestability. (...) Moji voliči si radar nepřejí a já to respektuji. Každá zrada na voličích se totiž politikovi vymstí," uzavřel.
Slova se ujal i místopředseda horní komory Petr Pithart, který sdílí názory premiéra. "Rusko se nesmířilo s tím, že se tu budeme rozhodovat samostatně. Je to stará ruská imperialistická představa, že tam, kam jednou vstoupil ruský voják, tam je to jejich, a my to svým rozhodnutím můžeme změnit," zdůraznil.