Wichterlovo gymnázium v Ostravě-Porubě patří mezi žádané školy. Fotografie...

Wichterlovo gymnázium v Ostravě-Porubě patří mezi žádané školy. Fotografie zobrazuje atmosféru přijímaček v roce 2013. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jednotné zkoušky učňů a zákaz sladkostí. Senát schválil školskou novelu

  • 194
Senát schválil novelu školského zákona ministra školství Marcela Chládka z ČSSD, která mimo jiné sjednotí závěrečné zkoušky na učilištích a upravuje pravidla vzdělávání žáků s postižením. Pro schválení novely beze změn hlasovalo 47 přítomných senátorů, proti byli dva. Novela nyní již jen čeká na podpis prezidenta.

Senátoři ve čtvrtek o novele vedli téměř dvouhodinovou diskuzi. „Pokládám za důležité oprávnění ministerstev a ostatních organizačních složek státu zakládat mateřské školky. Za zásadní změnu pokládám podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Mají mít právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření,“ uvedl k návrhu senátní zpravodaj Zdeněk Berka.

Návrh poté senátorům představil ministr školství Marcel Chládek. „Novela přináší asi šestnáct zásadních změn. Mění se třeba postavení ředitelů škol. Po šestiletém období na pozici ředitele na škole mohou zůstat,“ uvedl na jednání Senátu  Chládek. Ředitelé veřejných škol tak nově získají pracovní poměr na dobu neurčitou, zatímco dosud dostávali smlouvy na dobu šesti let.

Na zvláštní péči budou mít nově bezplatně nárok všichni žáci, kteří ji potřebují, tedy i děti s menšími nebo obtížněji rozpoznatelnými problémy. Dosud se podpůrná opatření, jako například využití asistenta pedagoga, speciálních učebnic či poskytnutí individuálnější péče vztahovala pouze na děti s některou ze stanovených diagnóz.

Chládek zdůrazňuje možnost vytvořit podmínky, aby děti se speciálními vzdělávacími potřebami mohly být v hlavním vzdělávacím proudu. „Cílem je, aby děti, které mají mentálně na hlavní vzdělávací proud, v něm mohly být. Neznamená to bezhlavou inkluzi, aby se rušily praktické školy,“ zdůrazňuje ministr školství.

„Dobroprůjem“, pustili se senátoři do zákazu sladkostí

Chládkova novela také počítá například se zákazem prodeje nezdravých potravin ve škole. Automaty s tímto zbožím by tak měly ze škol zmizet. Právě tento bod na čtvrtečním jednání vyvolal největší diskuze. Někteří senátoři s ním nesouhlasí.

„Je to úkol rodiny. Navíc to, co je zakázané, je pro děti strašně lákavé. Prostě si ráno půjdou ty věci koupit do obchodu. Pro stát je výhodnější občany k odpovědnosti motivovat, ne je odpovědnosti zbavovat,“ přimlouval se senátor Ivo Valenta za pozměňovací návrh. „Myslím, že je velmi dobře, aby děti byly vedeny k tomu, jak mají jíst. Jen nevím, jestli to patří do zákona,“ přidal se senátor Václav Hampl.

Problém se zákazem nezdravých potravin na školách má rovněž teplický senátor Jaroslav Kubera. Snahu řídit, co děti smějí ve škole jíst, označil za „dobroprůjem“. 

Naopak Stanislav Juránek zákaz podpořil. „Měli bychom si uvědomit, že škola na takovéto věci spíše už rezignuje. A toto je vlastně taková pobídka, aby se rozmyslely, jaké další možnosti by mohly použít, aby splnily i svůj výchovný účel,“ namítl Juránek.

Zákaz je nutný, apel na školy nepomohl, řekl Chládek

Chládek na kritiku senátorů reagoval tím, že zákaz sladkostí na školách je nutný, neboť apel, aby školy samy prodej nezdravých potravin omezil, nebyl úspěšný. „V automatech je stále 86 procent balených cukrovinek, brambůrky a různé slané chuťovky. To byl důvod, proč jsme přistoupili k tomu zakázat určité produkty. A naopak podporovat školní jídelny,“ bránil návrh Chládek.

Schválení novely v Senátu doporučily školský a zdravotnický výbor. Přestože někteří senátoři hovořili o možnosti pozměňovacích návrhů, nakonec novelu schválili ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou.

Poslanci návrh schválili již v únoru. Prošel ovšem bez registru učitelů, který původně navrhoval Chládek. Poslanci také po bouřlivé debatě smetli ze stolu domácí vzdělávání starších dětí, které si přála pravicová opozice (více čtěte zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video