Senátoři tak bez výhrad schválili květnový poslanecký návrh. Pro to, aby zákon vstoupil v platnost, zbývá už jen podpis prezidenta.
|
Státní svátky |
| 1. leden - Den obnovy samostatného českého státu |
| 8. květen – osvobození země od fašismu |
| 5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje |
| 6. červenec - upálení Mistra Jana Husa |
| 28. září - Den české státnosti |
| 28. říjen - vznik samostatného Československa |
| 17. listopadu - Den boje za svobodu a demokracii |
Protože první lednový den bylo stejně vždy volno, znamená to, že budeme mít dva dny volna v roce navíc. Podle ministerstva financí nebudou mít tyto dva dny citelný dopad na státní rozpočet.
Nový zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Den boje za svobodu a demokracii, tedy 17. listopad, byl nyní sice významným dnem, ale nikoli dnem pracovního klidu. Šéf klubu ODS Vlastimil Tlustý při projednávání zákona ve sněmovně uvedl, že schválením 17. listopadu jako státního svátku by byl oceněn přínos mladé generace, který spojuje studentské protesty v době nacistické okupace v roce 1939 i násilné potlačení studentské manifestace v roce 1989, jež se stalo počátkem pádu komunistického režimu.
Spor o 28. září byl tvrdý
Poslanec Petr Pleva (ODS) navrhl, aby se státním svátkem stalo i 28. září, protože je svatého Václava, který symbolizuje českou státnost.
Pleva svůj "svatováclavský" návrh vysvětlil tím, že ČR slaví jako státní svátek 28. říjen, který se však váže ke vzniku samostatného Československa. Česká státnost, si však také zaslouží svůj den.
"Tento návrh, pokud by byl přijat, by nebyl oslavou české státnosti, ale oslavou servility a kolaborace," prohlásil předseda vlády Miloš Zeman. Servilní byl podle něj (vůči Němcům) jak Václav, tak tisíc let po něm česká pomnichovská reprezentace, která svatováclavskou tradici intenzivně pěstovala.
"A pokud to náhodou nevíte, tak poslední velkofilm, který se koncem druhé světové války z příkazu německých okupantů natáčel na Barrandově (naštěstí nebyl dokončen), se jmenoval Svatý Václav," uzavřel své vystoupení ministerský předseda.
Pleva také navrhl, aby byl mezi významné dny zařazen 12. březen, který bude lidem připomínat loňský vstup země do NATO, ale neuspěl.
Z významných dní byl naopak vypuštěn 29. srpen, odkazující na Slovenské národní povstání v roce 1944.
Proti tomu s poukazem na tradice společného státu protestoval šéf KSČM Miroslav Grebeníček. Jeho protesty však zapadly.
Další možné svátky
Kromě 28. září a 17. listopadu mohl do kalendáře přibýt ještě jeden volný den - 1. listopad jako svátek Všech svatých, což navrhl poslanec Jiří Karas (KDU-ČSL). "Každá rodina to nepochybně přivítá jako výrazné přispění k opravdu klidnému zajištění potřebných rodinných záležitostí souvisejících s návštěvou míst posledního odpočinku," řekl.
Prvního listopadu je svátkem například v Rakousku, Itálii, Nizozemí nebo v Polsku.
Poslanci nechtěli měnit jen data, ale i názvy svátků - třeba 8. květen nazývat jen "Dnem osvobození", ne Dnem osvobození od fašismu (Cyril Svoboda) a vánoční svátky označovat v kalendáři jako Boží hod vánoční a Svatého Štěpána, ne jen "světskými" číslovkami (Jiří Karas).
Poslanci mírně ohrozili volno na 1. května. Václav Brousek (ODS) totiž navrhl Svátek práce zrušit a místo něj zavést "pracovní" Den lásky...
Pavel Němec (US) chtěl zase zavést "pohyblivý občanský svátek" nazvaný Den daňové svobody. A hokejista Augustin Bubník (ODS) na závěr nadhodil, "když už jsme z toho udělali takovou frašku", jestli by neměl být svátkem i den vítěztví v Naganu, případně každý den poté, co vyhrajeme další mistrovství světa.
