Senátoři navrhli do ústavy větu proti rozhazování, vláda je nepodpořila

Senátoři se pokoušejí omezit poslance při předkládání zákonů, které by zvyšovaly výdaje státu nebo příliš snižovaly příjmy. Ve Sněmovně leží návrh změny ústavy, která by vládě umožnila takové zákony blokovat. Fischerův kabinet předlohu posoudil, ale nepodpořil. Šance na přijetí není vysoká.

Senátoři chtějí dát vládě větší pravomoci, aby mohla brzdit rozhazovačné návrhy poslanců. Premiér Fischer je k tomu ale skeptický. | foto: Michal Kamaryt, ČTK

Do květnových voleb ho totiž parlament nemusí stihnout projednat, navíc ochota poslanců schvalovat návrhy Senátu není příliš vysoká. Tím spíše, že mají být omezeny jejich pravomoci.

co by bylo v ústavě

Do článku 44 ústavy chtějí senátoři vložit odstavec: "Návrh zákona nebo pozměňovací návrh, který podstatně snižuje příjmy nebo podstatně zvyšuje výdaje podle schváleného zákona o státním rozpočtu, nelze přijmout, vyjádří-li s tím vláda nesouhlas."

Ministerstvo financí by bylo pro. V úterý totiž začíná schůze Sněmovny, na kterou je navrženo hned několik zákonů, jejichž přijetí by fakticky zvýšilo schodek rozpočtu. Konkrétně jde o vyšší mateřskou, vyplacení třináctých důchodů ve výši 2400 korun či zrušení poplatků u lékaře. - čtěte Na parlament se valí smršť návrhů levice. Vláda si od ní drží odstup

Reálnou šanci na schválení má ale zřejmě pouze zvýšení mateřské na loňskou úroveň. ČSSD s komunisty a lidovci mají sílu to prosadit a přehlasovat i veto Senátu a prezidenta Václava Klause. U ostatních návrhů nemá levice k dispozici 101 hlasů pro přehlasování vet. - čtěte Vyšší mateřskou má Paroubek sílu prosadit, na zrušení poplatků nemá

Vláda jako celek se ale k ministru Eduardu Janotovi při projednávání návrhu senátorů nepřidala.

"Zůstáváme oběma nohama na zemi, taková změna musí být řešena v kontextu debaty o celé Ústavě," řekl premiér Jan Fischer. Skeptický k takové změně je i proto, že by se rovnováha mezi ústavními institucemi vychýlila na stranu vlády na úkor parlamentu.

Právo vlády blokovat rozhazovačné zákony by přitom nebylo absolutní. Pokud by předkladatel zákona či úpravy trval na svém, návrh by projednával sněmovní rozpočtový či senátní hospodářský výbor a rozhodovala by Sněmovna či Senát. Tento model platí ve Velké Británii a Irsku při projednávání rozpočtu. Fakticky by to tak znamenalo jen delší projednávání návrhu.

Předkládání zákonů jen deseti poslanci?

Téměř jistě bude pro poslance problém jiná věc. Předkládat zákony by totiž podle záměru senátorů nemohl poslanec sám, ale muselo by se k němu přidat nejméně devět kolegů.

Ministr vnitra Martin Pecina namítl, že by to vyřadilo z předkládání zákonů strany, které mají méně než deset poslanců. Například zelení mají nyní poslance pouze čtyři a byli by tak zcela vyřazeni ze hry.

"Šance na to, že by to Poslanecká sněmovna projednala, je rovna nule," připustila již Soňa Paukertová, předsedkyně senátorského klubu TOP 09 a Starostové, autorka návrhu.

Poslanci mají nyní při předkládání zákonů lepší pozici než senátoři. Když chce některý ze členů horní komory prosadit nový zákon, musí ho nejdřív podpořit celý Senát, aby poslanci vůbec dostali jeho návrh na stůl. Stejně tak může zákony předložit jen vláda jako celek nebo celé krajské zastupitelstvo.

Senátoři si také ve svém návrhu přejí, aby směli zákony, které dostanou od poslanců, projednávat šedesát dnů. Zatím na to mají jen poloviční dobu. Pak zákon musí zákon potvrdit a poslat k podpisu prezidentovi republiky nebo mají šanci ho poslancům vrátit. Ti ale mohou Senát téměř u všech zákonů přehlasovat.