Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Většina senátorů má druhou práci. Hlasovat nestíhají, náhrady však berou

  0:27aktualizováno  0:27
Tři čtvrtiny senátorů mají kromě parlamentní funkce ještě druhou práci. Na zasedáních, která se konají zhruba jednou za měsíc, se přitom množí absence. Účast některých členů horní komory je pouze čtvrtinová, zjistila MF DNES. Cestovní náhrady však čerpají i ti, kteří do Senátu nedorazí.

Ustavující schůze Senátu v novém složení | foto:  Petr Topič, MAFRA

„Naprosto každý uzná, že je lepší brát dva platy než jeden. Občan, který by si říkal, že jeden plat beru neoprávněně, by mě jistě nevolil,“ brání se lidovecký senátor Jiří Čunek, který kromě křesla v horní komoře obsadil i místo hejtmana ve Zlínském kraji. K základnímu senátnímu platu 71 tisíc korun si tak každý měsíc přivydělá dalších 84 tisíc.

Stejně jako další senátoři se přitom Čunek odvolává na odbornou zkušenost, kterou do práce v Senátu vnáší. Vyvažuje tak prý kariérní politiky z Poslanecké sněmovny.

Ne každý s ním však souhlasí. „Nedovedu si představit, že bych měl ještě druhý plný úvazek. Pro senátora by nemělo být nic důležitějšího než hlasování na plénu Senátu,“ soudí třeba předseda klubu ODS Miloš Vystrčil. Ten má zároveň mezi kolegy z horní komory nejvyšší účast na hlasováních.

Senátoři si druhou prací často zajistí slušný vedlejší příjem. Přitom v Senátu pobírají kromě základního platu stejné náhrady jako poslanci. Stát jim platí asistenty, chod kanceláře a výdaje na cestování. Ty jsou navíc paušální, takže částku, která ročně dělá zhruba půl milionu, dostanou všichni bez ohledu na to, zda a jak často zasedání skutečně navštěvují.

„Navrhoval jsem, aby cestovní náhrady byly vázány na účast na plénu, ale kolegové to shodili,“ popisuje nevoli ke změně senátor Libor Michálek.

V minulosti se proti fungování Senátu ohradila řada politiků. Například Miloš Zeman, podle něhož nízká volební účast v senátních volbách značí, že si lidé horní komory Parlamentu neváží. Za nepotřebný označil Senát po loňských volbách také ministr financí Andrej Babiš (psali jsme zde).

Podle odborníků však Senát nezastupitelně slouží jako ústavní pojistka. „Vzpomeneme-li si třeba na období opoziční smlouvy, tehdy například Senát zastavil změny volebního systému,“ upozornil politolog Tomáš Lebeda na období, kdy se politici snažili upravit ústavu ve prospěch velkých stran.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš a Pavel Bělobrádek podepsali za ČSSD, ANO a
VIDEO: Jak dopadly sliby, na které lákaly strany před čtyřmi roky

Zvýšení platů učitelů, jednotné přijímací zkoušky na střední školy a zavedení EET. I to před minulými volbami strany nabízely svým voličům. Podívejte se, jak...  celý článek

Tajemník SPD Jaroslav Staník (uprostřed) nechal přivolat policii, aby odvedla...
Štáb SPD zavolal na novináře policii, ochranka vstup zatarasila stoly

Policie řešila odpoledne ve štábu hnutí SPD Tomia Okamury v pražském Karlíně dva incidenty s novináři, kteří se dožadovali vstupu bez akreditace. Ochranka poté...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Voliči Pirátů a SPD se rozhodli na poslední chvíli, naznačuje průzkum

Až nečekaně mnoho voličů přešlo v právě skončených volbách do Sněmovny od ČSSD k ANO, tvrdí politologové z Masarykovy univerzity v Brně. Na jižní Moravě dělali...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.