Podle senátora Vítězslava Jonáše už je vykoupeno přes 90 % pozemků, které je potřeba pro zamýšlené rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Ilustrační snímek

Podle senátora Vítězslava Jonáše už je vykoupeno přes 90 % pozemků, které je potřeba pro zamýšlené rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Senátor si přivydělal za prodej pozemků pro rozšíření Dukovan

  • 63
Senátor Vítězslav Jonáš (ODS) je zastánce rozšíření dukovanské jaderné elektrárny. Jenže k tomu má i ryze soukromý důvod. Loni totiž výhodně prodal pozemek, který bude při stavbě potřeba. Přivydělat si k platu dokázali i další poslanci a senátoři.

Jonáš na obchodu získal přes dva miliony korun. O své "motivaci" se ovšem dosud veřejně téměř nezmiňoval. Odmítá přitom, že by šlo o střet zájmů.

Vítězslav Jonáš

"Je naprosto logické, že jsem to prodal. A nejen já. Byla to jednak dobrá cena a navíc je to v kontextu podpory jádra. Kdybych neprodal, bylo by to jako sabotáž," sdělil Jonáš.

Senátor zdědil v roce 2009 pozemek u elektrárny po rodičích. Tehdy byl veden jako orná půda s odhadní cenou 350 tisíc korun. Plány společnosti ČEZ cenu parcely podstatně zvýšily.

Loni Jonáš plochu prodal za více než dva miliony společnosti RM area invest, která připravuje území pro rozvoj elektrárny. Prodejní cena za metr čtvereční byla okolo 120 korun.

"Prosím, napište pravdu, že jsme všichni prodávali za stejnou cenu. Můj děda byl sedlák a ty pozemky tam vlastnil," doplnil Jonáš.

Podle senátora už je vykoupeno více než 90 procent pozemků, které by byly potřeba pro zamýšlené rozšíření jaderného kolosu.

Střet zájmů

Podle zákona mimo jiné platí, že kdykoliv se politik dostává do střetu zájmů, měl by na to upozornit. Ale třeba krajský šéf Strany zelených Martin Koutný se o prodeji senátorova pozemku dozvěděl až od MF DNES. Přitom zelení se o rozvoj jaderné energetiky kvůli svému odmítavému postoji důkladně zajímají.

Co přiznali další poslanci a senátoři

V pravidelném majetkovém přiznání za uplynulý rok senátor Miloš Vystrčil (ODS) přiznal hypotéku ve výši 377 tisíc, úvěr Škofin (291 tisíc Kč) a další úvěr za 117 tisíc korun.
Pavel Kováčik (KSČM) uvedl, že má dvě půjčky ve výši 333 tisíc a 68 tisíc korun.
Jana Fischerová (ODS) přiznala odměnu od města Havlíčkův Brod (152 tisíc), odměnu od Kraje Vysočina (30 tisíc) a výnos z podnikání (cestovní kancelář) ve výši 45 tisíc korun.
Petr Pithart (KDU-ČSL) měl plat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy činil 420 tisíc korun a honoráře za knihy 67 tisíc.

"Je to pro mě novinka. V tom případu by měla být maximální transparentnost," reagoval Koutný.

Senátor Jonáš, který byl 16 let starostou Dukovan, už dlouho prosazuje rozšíření elektrárny i na těch nejvyšších místech. Třeba v roce 2008 se kvůli tomu hodlal sejít s vedením ČEZ a tehdejším ministrem průmyslu Martinem Římanem (ODS).

"ČEZ zažádal ohledně případné dostavby Temelína o posouzení vlivu na životní prostředí. Chci, aby se zároveň s Temelínem posoudila i varianta Dukovany," řekl Jonáš už v roce 2008, tedy dva roky před prodejem svého pozemku.

Ze senátorova majetkové přiznání také vyplývá, že splácí leasing auta 237 tisíc korun.

Zvěřinová jako rekordmanka

Velké vedlejší příjmy k senátorskému platu měla loni Dagmar Zvěřinová (ČSSD). Ta může být považována za rekordmanku v počtu placených funkcí najednou. Za působení ve vedení žďárské radnice loni dostala 616 000 korun. Dalších 84 tisíc inkasovala za angažmá ve Vodárenské akciové společnosti.

Pracovala i ve Svazu vodovodů a kanalizací za 36 tisíc korun. A to vše vedle senátorského působení ve Valdštejnském paláci v Praze. V roce 2009 si Zvěřinová pořídila vůz VW Touran za 344 tisíc korun.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), který byl zvolen na Pelhřimovsku, loni dostal 166 tisíc korun za to, že byl do dubna předsedou největší odborové centrály. V roce 2009, kdy ještě šéfoval odborářům celých dvanáct měsíců, měl za tuto práci 449 tisíc.

Štěch také loni získal darem od rodičů lesy. Celkem 7,7 hektaru v hodnotě 1,5 milionu korun.

Brodský poslanec a lékař Pavel Antonín (ČSSD) v majetkovém přiznání uvedl, že za medicínskou práci dostal přes 635 tisíc korun. "Odhadem jsem asi třetinu měsíce poslancem a úvazek v nemocnici jsem snížil včetně služeb a víkendů na 0,8. O prázdninách jsem byl prakticky kromě mimořádné schůze parlamentu jen lékařem. Volný čas od vstupu do parlamentu nemám vůbec, a to bohužel včetně víkendů," přiblížil poslanec.

"Když mne před dvěma měsíci vezli na akutní koronarografii do kardiocentra po kolapsu pro celkové vyčerpání a zvýšený tlak, měl jsem strach, zda to všechno dál vůbec zvládnu," dodal Pavel Antonín.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video