Republikánský senátor John McCain a bývalá americká ministryně zahraničí...

Republikánský senátor John McCain a bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová diskutují o odkazu Václava Havla (19. listopadu 2014) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Senátor McCain se opřel do Zemana kvůli jeho sympatiím k Rusku

  • 1947
Vlivný americký senátor John McCain je velmi znepokojen postojem českého prezidenta Miloše Zemana vůči Rusku a jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi. Výroky a akce českého prezidenta označil McCain za pozoruhodné. Západ by měl podle republikánského senátora Kyjevu dodávat zbraně a postavit se ruské propagandě.

„Jsem velmi znepokojen trendem v některých zemích východní Evropy, včetně České republiky. Některé věci, které zazněly o Rusku, názorové změny, které se udály,“ řekl McCain ve středeční debatě o odkazu Václava Havla, která se uskutečnila v knihovně amerického Kongresu. Konkrétně se přitom zmínil o maďarského premiérovi Viktoru Orbánovi a o Miloši Zemanovi.

„Vidíme výroky českého prezidenta, které jsou velmi pozoruhodné,“ podotkl McCain. „Zdá se, že je tu jakási názorová změna a snaha vyjít s Vladimirem Putinem,“ uvedl dále. V tomto kontextu také připomněl nedávný pražský protest proti Zemanovi, který označil za velmi temperamentní.

Jde o zatím nejsilnější veřejnou kritiku české diplomacie z úst amerických politiků. V minulosti ji vyslovovali spíše neoficiálně a americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro hovořil o tom, že některá vyjádření českých představitelů k Rusku a jeho postupu na Ukrajině vzbuzují v USA pochybnosti.

John McCain

John McCain je americký republikánský politik, senátor za stát Arizona a veterán války ve Vietnamu. V roce 2008 byl republikánským kandidátem pro prezidentské volby, které nakonec vyhrál jeho protikandidát Barack Obama. I přes volební prohru dál zůstává jedním z nejvlivnějších politiků v USA.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček v reakci na slova McCaina upozornil, že Zeman v minulosti pakovaně podpořil současnou Ukrajinu. „Lze jen ocenit, že pan senátor John McCain věnuje pozornost výrokům pana prezidenta. Věřím proto, že zaznamenal i vyjádření, kdy pan prezident podpořil uzavření asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií, územní celistvost Ukrajiny a v neposlední řadě i výroky, kdy opakovaně podpořil ukrajinského prezidenta Petro Porošenka,“ uvedl pro iDNES.cz Ovčáček.

Zeman na sebe v poslední době upozornil například vystoupením na konferenci Dialog civilizací na řeckém Rhodu, kterou organizoval ruský oligarcha a Putinův blízký spolupracovník Vladimir Jakunin.

Český prezident ve svém vystoupení na konferenci mimo jiné přirovnal válku na Ukrajině ke chřipce. V minulosti také hovořil o tom, že na Ukrajině nedochází k ruské invazi, a to v době, kdy zástupci NATO informovali o tisícovkách ruských vojáků a o těžké vojenské technice na východě této země (více o výrocích Zemana zde).

Slabost osmadvacítky kritizovala také bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, která se debaty s McCainem zúčastnila. „Evropská unie funguje napůl, jestli vůbec,“ podotkla. S McCainem souhlasila také v tom, že by se Západ měl aktivněji postavit ruské propagandě. Vyjádřila také přesvědčení, že Putin trpí sebeklamem a snaží se obnovit moc bývalého Sovětského svazu.

Sobotka slíbil prosazování demokracie

McCain sáhl k ostrým slovům na adresu českého prezidenta v den, kdy má být ve Washingtonu odhalena busta Václava Havla. Akce se zúčastní mimo jiné také český premiér Bohuslav Sobotka. Ten na setkání se členy americké nevládní Rady pro zahraniční vztahy prohlásil, že „prosazovat demokracii a dodržování lidských práv je pro Českou republiku vzhledem k jejím historickým zkušenostem povinností“.

Kromě připomínky 25. výročí listopadové revoluce v někdejším Československu a odkazu Václava Havla byla tématem debaty hlavně česká zahraniční politika. Premiér, který v úvodu vyzdvihl dobré vztahy Česka se Spojenými státy, čelil zejména dotazům na téma ukrajinské krize a Ruska.

Rada pro zahraniční vztahy

Rada pro zahraniční vztahy je vlivná americká nezisková organizace, která se zabývá hlavně otázkami mezinárodní politiky. Od roku 1921, kdy vznikla, bylo jejími členy mimo jiné několik ministrů zahraničí, ředitelů tajných služeb a mnoho bankéřů, právníků a vysokoškolských profesorů.

Vývoj na Ukrajině označil Sobotka za největší bezpečnostní výzvu pro Evropu od balkánských válek. Podle něj se jedná o střet geopolitických koncepcí Ruska a západních demokracií. Ruská zahraniční politika je prý totiž stále založená na prosazování sfér vlivu. Každý stát má mít ale podle premiéra právo sám demokraticky rozhodnout o svém směřování. Úkolem České republiky je nyní pomoci Ukrajině, aby mohla takové rozhodnutí o svém vlastním osudu učinit, prohlásil Sobotka. Pomoci prý bude potřeba Ukrajině ale i hospodářsky.

Protiruské sankce se podle premiéra ukázaly být efektivní. Zároveň se ale Sobotka vyslovil pro udržení dialogu s Ruskem. I když se prý názory Západu a Ruska rozcházejí v otázce krize na Ukrajině, Moskva stále zůstává důležitým spojencem v mnoha jiných oblastech, například v boji proti terorismu.

Tlak na dodržování lidských práv zůstává součástí české zahraniční politiky i vůči Číně, poznamenal Sobotka.

Na otázku, jaké zkušenosti České republice přinesl 25letý demokratický vývoj, premiér uvedl, že nejdůležitější je nastavit pravidla tak, aby panovala vláda práva. Znovu také zdůraznil potřebu demokratických politických stran a svobodných médií pro fungování systému. Stát musí podle něj podporovat hlavně střední třída.

Do příštích 25 let by si Sobotka přál, aby Česká republika posílila své demokratické základy a zůstala platným členem Evropské unie. Součástí hospodářské reformy, kterou by měla země projít, by mělo být také přijetí eura a modernizace průmyslu zaměřená na inovace a moderní technologie.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video