Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi se mohou těšit na orgány od cizinců, e-recepty Senátem neprošly

  17:24aktualizováno  19:11
Senátoři posvětili změny v zákoně, který upravuje transplantace. Umožní odebírat orgány i cizincům žijícím v Česku a přispívat na pohřebné rodině dárce. Senátem naopak neprošel návrh povinného předepisování elektronických receptů.
Nová pravidla pro transplantace by mohla začít platit ještě letos. Ilustrační foto

Nová pravidla pro transplantace by mohla začít platit ještě letos. Ilustrační foto | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Pro novelu transplantačního zákona bylo 48 senátorů z 59 přítomných.

"Doposud český občan nemohl dostat od cizince orgán k transplantaci, naopak cizinec od českého občana orgán získat mohl. Toto se upravuje a vyrovnává," sdělil ortoped a senátor Miloš Janeček (ČSSD).

Pokud budou chtít cizinci darovat orgány, lékaři jim vystaví dárcovskou kartu. Pokud nebudou mít kartu, bude se ověřovat, zda cizinec vyslovil s posmrtným odběrem nesouhlas.

Novinkou je také příspěvek na pohřebné pro toho, kdo vypraví pohřeb pro dárce. Činí pět tisíc korun. Stát také začne živým dárcům jater a ledvin hradit ušlou mzdu. Maximálně 24 tisíc korun měsíčně. Dárce si navíc bude moci v zúčtování daní uplatnit odpočitatelnou položku ve výši 20 tisíc korun (více o obsahu novely čtěte zde).

"Úprava zákona má za cíl odstranit nedostatky z praxe a snaží se přispět k řešení nedostatku dárců orgánů," uvedl v Senátu ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).

Novela putuje k podpisu prezidentovi Václavu Klausovi. Platit by mohla ještě letos. Konkrétní datum v ní chybí, ale bude to následující měsíc po jejím vydání ve sbírce zákonů.

Elektronické recepty neprošly

Senátem ve čtvrtek naopak neprošel nápad, aby lékaři museli za dva roky předepisovat recept pouze ve formě čárového kódu. Pro vyřazení elektronických receptů z novely zákona o léčivech bylo 53 senátorů. Vyřazení z novely jim navrhl zdravotní a právní výbor horní komory parlamentu.

"Vidím v tom tak trošku IZIP II. Důvodem asi nebude šetření," řekla v rozpravě senátorka Alena Dernerová (za hnutí Severočeši.cz).

Povinně za dva roky

Povinnost vypisovat recepty až na výjimky pouze elektronicky do zákona pozměňovacím návrhem vložili v prosinci poslanci koalice v čele s Borisem Šťastným (ODS). Má začít platit od roku 2015. Lékařská komora je ale proti takovému kroku s tím, že nechtějí platit náklady na zavádění. "Část lékařů si prostě nepřeje, aby nad jejich preskripcí mohla být větší kontrola. Toto stanovisko je známé a dlouhodobě neměnné," uvedl v Senátu Heger.

Předepisování e-receptů zkritizoval také senátor a onkolog Jan Žaloudík (za ČSSD). "Jedna věc je úložiště, druhá výtěžiště, nebo-li kdo to kdy vytěží. Takže spíše nyní převažuje IZIP II," uvedl politik v narážce na vznik centrálního úložiště elektronických receptů.

Novelu přirovnal ke stavbě sněhuláka. Dvě ze tří koulí jsou podle něj vadné. Hrncem na hlavě sněhového muže pak jsou pozměňovací návrhy, které senát k novele předložil a které se podle Žaloudíka snaží situaci zčásti zachránit.

"Naší snahou skutečně není přihrát nějaké peníze firmám," odmítl kritiku Heger s tím, že senátory nemůže ujistit jinak než svými slovy. Podle něj jsou ordinace už nyní na e-recepty připraveny, protože je mohou předepisovat už několik let. Zatím je to však dobrovolné.

Senátory nakonec nepřesvědčila ani ministrova slova o tom, že z povinnosti vypisovat elektronické recepty bude řada výjimek. Vztahovaly by se například na předepisování léků v akutních případech. Novela zákona o léčivech se proto s pozměňovacími návrhy senátorů vrací zpět poslancům.

Poslancům se vrací novela, která umožní léčit dítě bez souhlasu obou rodičů

Zpět poslanci dostanou také novelu zákona o zdravotních službách, která ruší povinný souhlas obou rodičů s léčbou dítě (více zde), ale také zavádí měkčí pravidla pro hospitalizaci bez souhlasu pacienta (více o tomto zde).

Senátoři novelu, kterou iniciovala skupina poslanců v čele s ministrem Hegerem, změnili čtyřmi návrhy.

Diskuse byla nad možností soudů stanovit do tří dnů opatrovníka v případě, že jeden z rodičů s léčbou dítěte nesouhlasí. Problémy měla část senátorů také se lhůtami pro nucenou hospitalizaci, protože novela říká, že hospitalizace bez souhlasu pacienta je možná, pokud do 24 hodin lékař sežene jeho dodatečný souhlas. Nebo pokud netrvá déle než osm hodin a má terapeutické důvody nebo zajišťuje bezpečnost pacienta. Takové podmínky však už dříve kritizovali zastánci lidských práv.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.