Pro novelizaci ústavy, v pořadí šestou, hlasovala naprostá většina senátorů - sedmdesát, pět zákonodárců z ČSSD a KSČM bylo proti.
V ústavě se doposud uvádějí čtyři případy, ve kterých prezident může Poslaneckou sněmovnu rozpustit. Teď by tedy mohl přibýt pátý.
Prezident by mohl rozpustit Sněmovnu, pokud s tím budou souhlasit sami poslanci. Bylo by to poté, co vláda podá demisi. S prezidentovým návrhem na rozpuštění by musela souhlasit nadpoloviční většina poslanců. Pak by mohly být vypsány předčasné volby.
Současnou patovou situaci ale navržená změna ústavy neřeší ani na ni nereaguje. Návrh senátorů ODS se v horní komoře poprvé projednával už loni v září. Letos v březnu jej poslanci senátorům vrátili k dopracování.
Je to zbytečná změna
Vladimír Balaš z Ústavu státu a práva Akademie věd považuje tuto změnu ústavy za zbytečnou. "Pokud chtějí změnit ústavu, měli by sáhnout ke koncepčnějšímu řešení. Aby ta změna postihla i současnou patovou situaci," řekl Balaš iDNES.cz.
Jednou z možností by bylo změnit počet poslanců. Druhou, a podle Balaše lepší, upřesnit jeden z bodů, který stanoví možnost rozpuštění Sněmovny. "Mělo by se jasně říci, že prezident může Sněmovnu rozpustit, když si nezvolí své orgány - předsedu, místopředsedy a výbory."
V současné době ústava za důvod k rozpuštění Sněmovny považuje stav, kdy poslanci nejsou schopni se usnášet déle než tři měsíce. To znamená, že je jich méně než třetina (tedy 67) a nemohou hlasovat o žádném návrhu.
"Oni nyní hlasovat mohou, i když vlastně jen o předsedovi Sněmovny. Kdyby se v ústavě specifikovalo, že už tři měsíce nemohou hlasovat o zákonech, protože nemají zvolené orgány, pak by to mohl být důvod k rozpuštění dolní komory," uvedl odborník na ústavní právo Vladimír Balaš.
Jak rozpustit Sněmovnu
V rámci širší ústavní novely Senát už jednou navrhoval podobnou změnu na možnost rozpuštění Sněmovny na návrh samotných poslanců. Ti ji ale tehdy v předvolebním období neschválili.
V současné době může prezident rozpustit Poslaneckou sněmovnu, pokud poslanci nevysloví důvěru ani třetí navrhované vládě, do tří měsíců neodhlasují zákon spojený s důvěrou vládě, pokud nejsou více než tři měsíce schopni se usnášet a také v případě, kdy je zasedání Sněmovny přerušeno na dobu delší, než je přípustné.
Předloha se teď vrací do Sněmovny. Protože jde o návrh na změnu ústavy, je k jeho přijetí zapotřebí nejméně 120 hlasů. Sněmovna o změně ústavy ale může jednat až ve chvíli, kdy bude ustavena. Zatím si nedokázala zvolit své vedení.
K dalšímu pokusu se poslanci sejdou příští týden v pondělí. - více zde
ČTĚTE TAKÉ:
Paroubek: Klaus řekl, co jsem chtěl slyšet
Klaus chce jen malé krůčky, nejdřív funkční Sněmovnu
