Změnili tak návrh poslanců a vrátili do sněmovny zákon o rozhlasových a televizních poplatcích.
Podle původního návrhu měli platit i ti, kteří přijímače doma vůbec nemají. Placení poplatku, který má v případě televize vzrůst na 100 korun měsíčně a u rozhlasu na 45 korun měsíčně, by se nově měli vyhnout jen ti, kdo napíší čestné prohlášení, že rádio či televizi nemají.
"S takovou změnou souhlasím," řekl ministr kultury Pavel Dostál. Po schválení zákona ve sněmovně přitom podporoval i variantu, aby České televizi i Českému rozhlasu platili všichni, protože - jak zdůrazňoval - jde o "veřejnou službu".
A tu mohou využívat lidé i jinde než doma, kde televizi nemají. Třeba ve škole, na návštěvě či tak, že chodí do kina na filmy, které financovala Česká televize. O tom, která varianta bude nakonec přijata, budou opět rozhodovat poslanci.
Na návrh senátora Jaroslava Kubery z ODS se včera do zákona nově dostalo to, že od placení mají být osvobozeni lidé, jejichž příjmy nepřevyšují životní minimum. Dosud byla hranice vyšší - 1,4násobek životního minima.
|
Co navrhli senátoři • Platit 100 Kč měsíčně za televizi a 45 korun za rozhlas (s tím souhlasí i poslanci) |
Veřejnoprávní televize i rozhlas si budou moci od ministerstva vnitra vyžádat informace z evidence obyvatelstva o lidech, kteří jim neplatí, a vyzvat je, aby se k placení přihlásili.
Pokud pak nenapíší čestné prohlášení do 30 dnů, bude to znamenat, že televizi nebo rádio mají a musí platit. Jinak jim bude hrozit soud.
Vše má jeden háček. Pokud budou neplatiči dostatečně "otrlí" a zalžou, neříká zákon nic o tom, jak to bude možné zkontrolovat.
"Vedení České televize respektuje rozhodnutí senátorů a pevně věří, že se podaří novelu zákona schválit tak, aby k navýšení poplatků došlo již k 1. červenci," uvedl mluvčí ČT Martin Krafl.
Televizi přitom senátoři také o kousek omezili možnosti vysílání reklamy. Přes odpor ministra kultury Dostála schválili, že ČT nebude moci volně přesouvat reklamu z jednoho programu na druhý. Pro televizi bylo totiž zatím výhodné, aby bylo více reklamy na ČT 1, která je sledovanější.
Kromě toho bude moci veřejnoprávní televize věnovat reklamě jen 0,8 procenta vysílacího času, tedy o pětinu méně než dosud. Televize zatím z reklamy získávala ročně asi miliardu korun.
