Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA

Obranu a bezpečnost nelze dělit, odmítl Senát oslabení vojenské rozvědky

  • 1
Senát se postavil proti tomu, aby z působnosti Vojenského zpravodajství vypadla bezpečnost a zůstala mu jen obrana. Senátoři proto ve čtvrtek vrátili Sněmovně novelu o zpravodajských službách, která má zejména posílit kontrolu tajných služeb. O podobě předlohy by měli poslanci rozhodnout na zářijové schůzi.

Bezpečnost vyškrtla z působnosti armádní tajné služby Sněmovna na návrh bezpečnostního výboru. Horní komora ji chce do zákona vrátit podle stanovisek svého bezpečnostního a ústavně-právního výboru, ačkoli ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD) se zastával sněmovní verze.

„Senát dospěl k přesvědčení, že slovo bezpečnost je širší a obsahuje v sobě i obranu. (...) Je zapotřebí, aby tam byla obě slova, tedy jak bezpečnost, tak obrana,“ vysvětlil v České televizi postoj Senátu někdejší ministr vnitra, senátor a předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost František Bublan. Překrývají činností civilní a vojenské rozvědky, jehož odstranění za novelizací zákona o tajných službách fakticky stálo, se neobává.

Bublan za odstraněním slova ze zákona vidí i rivalitu zpravodajských služeb, která je v určité míře zdravá, chybí ale koordinace. Naopak Tomáš Czernin (TOP 09) poukazoval na to, že ministerstvo obrany nemá z kompetenčního zákona působnost v bezpečnosti, neměla by ji tedy mít ani jeho složka.

Ta slova nelze oddělovat, řekl Stropnický

Za zachování bezpečnosti Vojenskému zpravodajství se před senátory přimlouval ministr obrany Martin Stropnický (ANO). „Problematiku bezpečnosti a obrany státu nelze v žádném případě oddělovat. Jsou vždy úzce provázány a nikdy nemůže existovat jedna bez druhé,“ zdůraznil. Citoval ustanovení zákonů, podle nichž stát vytváří za účelem bezpečnosti ozbrojené síly, které ji mají také zajišťovat.

Obrana, bezpečnost a těsné hlasování

  • Výrazy obrana a bezpečnost se obvykle užívají společně. Obrana je vnímána jako druh (či ekvivalent) bojové činnosti proti nepříteli. Dle ústavního zákona o bezpečnosti ČR je pojem bezpečnost širší, zahrnuje vojenské i nevojenské hrozby.
  • Pozměňovací návrh prošel hlasy 78 ze 150 přihlášených poslanců. K jeho zastavení by bývalo stačilo, aby získal o tři hlasy méně, nebo aby bylo přihlášeno o šest oponentů zákona více.
  • Zákon nyní míří do Senátu. Pokud by jej senátoři vrátili, Sněmovna by na úpravy kvůli prázdninám neměla moc času.
  • Pokud by novela, která zejména zavádí nový stupeň kontroly tajných služeb (psali jsme o ní zde) uvázla ve Sněmovně do říjnových voleb, spadne celá pod stůl.

Naopak podle Chvojky, jenž zastupoval premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), má sněmovní znění logiku. Ministr poukazoval mimo jiné na to, že civilní rozvědka má v působnosti pouze bezpečnost, obranu ne. Varoval také před tím, že Sněmovna by nemusela o normě do říjnových voleb rozhodnout, s čímž ale senátoři s poukazem na plánovanou zářijovou schůzi dolní komory nesouhlasili.

S omezením nesouhlasili už dřív ani někteří bezpečnostní experti, podle nichž se pojmy bezpečnost a obrana prolínají a vojenští zpravodajci se věnují částečně i činnostem, které by spadaly pod bezpečnost.

Senát nejprve nesouhlasil s návrhem Elišky Wagnerové (za Zelené), aby novelu schválil beze změn. Následně přijal pozměňovací návrh a vrátil předlohu Sněmovně.

Novela řeší kontrolu nad tajnými službami

Hlavním cílem vládní novely je upravit kontrolu tajných služeb. Sněmovní komise nyní prověřují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově by měli poslanci dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.

Vedle toho má vzniknout pětičlenný orgán nezávislé kontroly, který by měl být složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit nebo odhalit totožnost agenta.

Členy nezávislého orgánu mají být čeští občané, kteří dosáhli 40 let a mají vedle vysokoškolského právnického vzdělání prověrku na stupeň přísně tajné. Členy má vybírat Sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let. V kontrolním orgánu nebudou moci zasedat lidé, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Zákon vylučuje taky prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory, soudce i krajské nebo obecní zastupitele.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video