Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Senát těsnou většinou schválil volební zákon

  23:17
Strach z pádu vlády a možná i obavy o vlastní politickou budoucnost nakonec přiměly některé ze senátorů za ČSSD, aby se nakonec přidali k většině svých kolegů a společně s ODS podpořili nový volební zákon.
V pátek hodinu před půlnocí Senát většinou jediného hlasu schválil zákon, který by měl zvýhodnit ve volbách do Poslanecké sněmovny větší strany na úkor menších. Pro bylo 40 ze 79 přítomných.

Novelu podpořili všichni senátoři ODS a většina ČSSD, s výjimkou Richarda Falbra, Milana Štěcha, Petera Morávka a Františka Vízka (všichni proti), Jaroslava Musiala (zdržel se) a Egona Lánského a Františka Mezihoráka, kteří se hlasování nezúčastnili.

Na novele zákona závisel další osud opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS. Již několik týdnů předem někteří senátoři ČSSD odmítali pro návrh zvednout ruku a jeho šance na přijetí byla zhruba padesátiprocentní.

Nakonec po celodenním jednání, po vzrušených kuloárových diskusích a nepřímém nátlaku předsedy ČSSD Miloše Zemana dva z dosavadních odpůrců novely - Miroslav Coufal a Ivan Havlíček - změnili názor. Tím se před hlasováním poměr sil přehoupl ve prospěch zákona: hlasy ODS a ČSSD, které se zákonem souhlasily, v tu chvíli převážily nad hlasy senátorů z Unie svobody, KDU-ČSL, ODA, komunistů a nezávislých.

Změnu názoru Coufal zdůvodnil obavou o osud Zemanovy vlády, která je na opoziční smlouvě s ODS přímo závislá. "Pád vlády by znamenal destabilizaci. Pro mě to bylo těžké rozhodnutí. Doslechl jsem se, že bude ustavena úřednická vláda," řekl Coufal. Na dotaz, kde to slyšel, odpověděl: "Tady v restauraci."

Tlak na senátory ČSSD se stupňoval už několik dní předem. Klausova strana, která je původcem myšlenky změny volebního zákona, pohrozila ukončením opoziční smlouvy.
"Na nepřijetí novely volebního zákona v kombinaci se situací s IPB by orgány ODS musely velmi razantně zareagovat," prohlásila v Lidových novinách předsedkyně Senátu a místopředsedkyně ODS Libuše Benešová.

Rovněž premiér Zeman na poslední chvíli vystupňoval nátlak na své senátory, když jim přes média pohrozil vyloučením ze strany.

"Obava z toho, že vláda padne, je veliká," řekl senátor František Vízek.
Jeho kolega Richard Falbr na adresu Coufala a Havlíčka, kteří nátlaku podlehli, řekl: "Byla to politická prostituce a mámení veřejnosti."

V mnohahodinové diskusi před hlasováním zákon kritizovali zejména senátoři zvolení za strany čtyřkoalice, kteří upozorňovali na jeho protiústavnost. Ministr vnitra Stanislav Gross, který zákon za vládu obhajoval, však tvrdil opak: "Zákon není protiústavní."

Senátor za KDU-ČSL František Kroupa míní, že menší strany nebudou mít ve volbách šanci: "Jsem přesvědčen, že návrh volebního zákona je pro menší, nikoliv však nesvéprávné politické subjekty likvidační." Další opoziční senátoři varovali nedávnou zkušeností s totalitní vládou jedné strany. Jan Ruml z Unie svobody prohlásil, že novela podlomí demokracii v republice. "Jakékoliv politické kroky ohrožující demokracii, byť vysvětlovány vyšším i zájmy, nejsou ospravedlnitelné," řekl.

Ani po schválení zákona ve sněmovně a v Senátu není jisté, že v roce 2002 se podle něj bude volit. Musí jej ještě posoudit prezident Václav Havel. Jeho mluvčí Ladislav Špaček po schválení zákona řekl, že se prezident vyjádří, jakmile zákon dostane na stůl.

Vzhledem k Havlovým předchozím výhradám lze očekávat, že jej nepodepíše. V tom případě se zákon vrátí do sněmovny a poslanci o něm budou hlasovat znovu. Pokud jej i poté podpoří, mají kritici zákona ještě jednu šanci. "Osobně jsem pro to, abychom se pak obrátili se stížností na Ústavní soud," oznámil například předseda senátorů KDU-ČSL Jiří Šenkýř. Opozice se domnívá, že zákon porušuje ten bod ústavy, který mluví o poměrném volebním systému.

Kritici z řad ČSSD upozorňují na to, že na změnu zákona může doplatit právě sama Zemanova strana. Podle předběžných přepočtů současných volebních preferencí na nový systém by totiž ČSSD získala pouhých dvacet křesel v dvousetčlenné sněmovně.

O novele a hlasování
Nový volební zákon jde na ruku nejsilnějším politickým stranám. Vítězi voleb podle něj stačí 30 procent hlasů na to, aby mohl mít přes polovinu poslanců.

Zákon navrhly ODS a sociální demokracie a podle očekávání ho hlasy svých poslanců ve sněmovně prosadily. Naplnily tím klíčový bod opoziční smlouvy, kterou uzavřely po předloňských volbách.

Novelu volebního zákona odmítalo do včerejška podpořit celkem sedm senátorů. K dosavadním pěti (Richard Falbr - kandidoval jako nezávislý za ČSSD, Milan Štěch, František Vízek a pravděpodobně místopředseda Senátu Jaroslav Musial a Miroslav Coufal) se přidali Ivan Havlíček a Petr Morávek.

Novelu jsou rozhodnuti podpořit všichni senátoři ODS, ČSSD je nejednotná a senátoři zbývajících stran ji nepodpoří. ČSSD a ODS, které ji prosadily ve sněmovně, mají v Senátu 47 křesel a pro schválení novely je třeba souhlas alespoň 41 z 81 senátorů v případě, že všichni budou jejímu schvalování přítomni.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.