Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Senát: Státní smlouvy budou platné, i když nebudou v registru

  21:29aktualizováno  21:52
Pokud stát, kraje, obce či státní firmy uzavřou smlouvu, kterou nezveřejní v registru, bude jim hrozit pokuta ve výši minimálně 10 000 korun. Schválili to senátoři v návrhu, kterým zároveň zamítli zneplatnění smluv. Dohled nad zveřejňováním smluv svěřil Senát Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Ilustrační snímek | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Senátoři z povinnosti zveřejňovat smlouvy vyloučili podle očekávání také národní podniky, především tedy Budějovický Budvar.

Zveřejňování by se podle horní komory nemělo vztahovat ani na dohody o poskytnutí dotace podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a na smlouvy, při nichž nebudou použity peníze z veřejných rozpočtů.

Senátní verze počítá s tím, že za nezveřejnění smlouvy by hrozila sankce ve výši čtvrtiny ceny či hodnoty předmětu smlouvy, minimálně však 10 000 korun, což doporučil hospodářský výbor horní komory. „Úplně vyrvete srdce toho zákona,“ varoval před přijetím této změny senátor Václav Láska (za SZ).

Proti zrušení neplatnosti smlouvy v případě jejího nezveřejnění se postavil iniciátor zákona, poslanec Jan Farský (TOP 09). Podle něj by v takovém případě bylo lepší, kdyby žádný registr smluv neexistoval, protože by byl „totálně nefunkční“. Antimonopolní úřad bude podle poslance v případě přijetí senátní verze zahlcen a na kontrolu zveřejňování smluv bude muset přijmout spoustu nových zaměstnanců.

Zákon ohrozí konkurenceshopnost, varovali odpůrci

Odpůrci původní verze zákona během mnohahodinové debaty uváděli, že zveřejňování smluv bude znamenat značné administrativní nároky pro úřady a další instituce, na které se bude vztahovat. Argumentovali ohrožením konkurenceschopnosti, zneužíváním zveřejněných informací, stěžovali si na způsob, jakým zákon prosazuje uskupení Rekonstrukce státu. Senátor Radko Martínek (ČSSD) požadoval, aby si vláda nechala vypracovat nezávislou analýzu všech rizik, která budou s uplatňování zákona v praxi spojena.

Navrhovaný zákon předpokládá, že stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Povinnost se má vztahovat na smlouvy s plněním nad 50 000 korun bez daně z přidané hodnoty.

Trvalou výjimku z povinného uveřejňování smluv mají podle sněmovní i senátní verze dostat malé obce a jejich firmy, v nichž mají většinový podíl. Zákon se nemá vztahovat ani na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o energetický gigant ČEZ. Senátor Libor Michálek (za Piráty) neprosadil, aby se tato výjimka pro ČEZ nevztahovala na darovací smlouvy nebo smlouvy o právních službách. Jan Horník (za STAN) neuspěl s návrhem, aby zákon začal platit až od roku 2017, a úřady tak měly delší čas se na něj připravit.

Po projednání zákona byla říjnová schůze horní komory ukončena a další začne 11. listopadu. Na ní by senátoři měli projednat mimo jiné senátorskou novelu zakazující velkoplošné volební billboardy, jejíž úvodní posuzování měli naplánované na dnešek.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.