Řadoví poslanci a senátoři si podle Sněmovnou a nyní i Senátem schváleného návrhu příští rok měsíčně přilepší o 1 700 Kč před zdaněním, náhrady v to nepočítaje. Důležitější ale je, že každoročně až do roku 2019 postupně poroste násobek, který platy zákonodárců určuje: v roce 2015 to bude 2,25násobek, v roce 2019 2,75násobek. Tedy koeficient, který platil před hospodářskou krizí.
Spolu s relativně štědrými paušálními náhradami tento zákon české poslance a senátory pošle do „vyšší střední třídy“, co se týče poměru jejich příjmu ku průměrné mzdě v zemi (podrobné srovnání najdete zde).
Návrh, aby se Senát novelou nezabýval - tedy ji schválil ve znění, které dorazilo ze Sněmovny - podal předseda klubu ČSSD Petr Vícha a připojili se k němu i další senátoři. Na téma platů politiků bylo podle Víchy v posledních měsících řečeno vše. Vícha podotkl, že kdyby Senát ještě v zákoně dělal úpravy, šlo by je interpretovat jako výrazné zvýšení platů, protože by už zákon nestihl projít legislativním procesem do konce roku a mzdy politiků by rozmrzly.
Návrh podpořilo 52 ze 66 přítomných senátorů, tři byli proti.
Politici diskutovali prakticky výhradně o zvýšení v roce 2015
O platech politiků, zmrazených kvůli hospodářské krizi od roku 2010, se vedla diskuse zejména s argumentací týkající se výše růstu příští rok. Premiér Bohuslav Sobotka nejprve prosazoval minimální nárůst, pak se ale poslanci shodli na růstu o 14,4 %.
Tuto variantu vedení ČSSD svým poslancům zakázalo podpořit, odmítl ji i prezident Miloš Zeman. Nakonec šéf Sněmovny Jan Hamáček z ČSSD podal návrh, který plat pro příští rok zvýšil o necelá tři procenta.
Kromě základního platu poslance, z něhož se odvozují i platy funkcionářů parlamentu, se zvýší také náhrady, které dostávají poslanci v různé výši podle toho, odkud pocházejí, nebo kde mají své kanceláře. Ze současných 29 000 až 39 400 korun měsíčně náhrada příští rok stoupne na 30 000 až 40 600 Kč.
Prezident Miloš Zeman řekl, že zákon vetovat nebude:
