Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA

Senátoři schválili služební zákon. Je to paskvil, hořekovala opozice

  • 24
Senátoři schválili zákon o státní službě, jehož cílem by mělo být odpolitizování státní zprávy. Norma určuje pravidla pro přijímání, odměňování a povinnosti státních zaměstnanců. Podle kritiků naopak politizaci úřadů zachovává. Účinnosti by měl nabýt 1. ledna 2015. Prezident Miloš Zeman však avizoval, že jej hodlá vetovat.

Pro návrh hlasovalo 47 senátorů proti 15. Zdrželo se devět z přítomných senátorů. Do Senátu návrh zamířil poté, co na začátku září poměrně hladce proplul Sněmovnou (o hlasování čtěte zde).

Samotnému hlasování senátorů předcházela živá diskuze. Senátor Miroslav Nenutil (ČSSD) v úvodu připomněl, že návrh se tvořil celých dvanáct let a doporučil jej přijmout. „Pokud jde o diskutované dva druhy náměstků, mohou o nich být diskuze, ale těžko může obstát názor, že takováto úprava je protiústavní,“ řekl Nenutil.

Hlasování předcházel opoziční křik a kritika

K řečnickému pultíku pak mířil jeden kritik za druhým. „To je takový paskvil, křičel senátor Jaroslav Kubera (ODS). „Jediná možnost, jak se s tím čestně vypořádat, je schválit, že se tímto zákonem nebudeme zabývat,“ dodal. Senát však snaze ODS umožnit přijetí služebního zákona bez schválení, nevyhověl. Podle ODS se tak mohl od kritizované, ale nutné předlohy distancovat.

Vladimír Dryml pak přečetl senátorům kritiku organizace Rekonstrukce státu. „Celá řada oblastí je normou řešena nedostatečně, špatně, nebo její řešení zůstává zcela opomenuto. Zákon neposiluje stabilitu ve státní službě,“ četl Dryml. „Osobně zákon zásadně nepodpořím, budu hlasovat proti,“ dodal (o kritice aktivistů čtěte zde).

Jan Veleba (SPO) podotkl, že nejen, že by měli senátoři hlasovat proti návrhu, ale pokud přesto projde, měli by se obrátit na ústavní soud.

Kritici vytýkali zákonu, že zachovává politický vliv vlády a ministrů na chod státní správy, a nepřináší tak její požadovanou depolitizaci a stabilizaci.

Prezident chystá veto

Norma se dotkne 70 tisíc lidí. Zákon počítá se zrušením chystaného generálního ředitelství státní služby, což byla podmínka opozičních stran ODS a TOP 09, aby pro zákon hlasovaly. Na Ministerstvu vnitra bude místo toho nově náměstek pro státní službu. Jmenovat ho bude na šest let vláda. Tento náměstek nebude mít personální pravomoc. Původně měl generální ředitel státní služby jmenovat a odvolávat státní tajemníky. Nově je na návrh každého ministra jmenuje vláda.

Prezident Miloš Zeman již dříve oznámil, že hodlá kvůli pozici náměstků zákon vetovat. Pokud přesto parlamentem projde, obrátit se kvůli tomu dokonce na Ústavní soud.

Vadí mu vypuštění generálního ředitelství a především zachování politických náměstků na ministerstvech. Dříve uvedl, že by podle šlo o politické trafikanty.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue