Senát Parlamentu České Republiky

Senát Parlamentu České Republiky | foto: Dalibor Puchta, iDNES.cz

Senát schválil rozpuštění Sněmovny i novelu biometrických pasů

  • 10
Poslanecká sněmovna v současném složení skončí dnem předčasných voleb, odsouhlasil Senát. Ty budou nejpozději 9. a 10. října. Někteří senátoři před hlasováním varovali, že norma obchází ústavu, i přesto zákon získal v horní komoře ústavní většinu. Prezident Václav Klaus nemá možnost ho vetovat.

Zastánci zákona argumentovali zjednodušením cesty k předčasným volbám, na které se politická scéna ocitla po vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka 24. března. - o pádu vlády čtěte zde

ÚSTAVa, čl 50.:

"Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního (...)"

Odpůrcům zase vadí jednorázové "ohnutí" ústavy. Jeden z nich, místopředseda Senátu Petr Pithart, doufal, že by názory některých senátorů mohla ještě změnit rozprava. To se ale nestalo, z přítomných 69 senátorů pro zákon zvedlo ruku 56, osm bylo proti. Zákon tak v Senátu získal ústavní většinu. Prezident Václav Klaus ho vetovat nemůže.

Ústavní cesta by trvala déle

Článek 35 ústavy uvádí, že Sněmovnu může rozpustit jen prezident. A stanovuje pro to jasné podmínky: pokud selžou tři pokusy o vyslovení důvěry vládě, pokud se Sněmovna do tří měsíců neusnese o zákoně spojeném s otázkou důvěry, nebo pokud Sněmovna nepracuje.

Sněmovnu také nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího řádného volebního období.

To se ale některým politikům zdá jako příliš pomalá cesta. "Když neprojde, bude to pro Českou republiku hrozně drahé," varoval na konci dubna ve Sněmovně tehdejší ministr financí v demisi Miroslav Kalousek.

Pithart zkusí Ústavní soud. Ale jen z povinnosti

Místopředseda Senátu Pithart později opět hlasování Senátu kritizoval. "To je ta nejhorší varianta přístupu k ústavě: dělat, že vlastně ústavu vůbec nemáme. Optám se těch senátorů, kteří pro zákon nehlasovali, jestli by se nepřidali ke stížnosti k Ústavnímu soudu, ale velké naděje si nedělám," řekl v ČT.

Ke kritice se přidal i Jiří Hřebejk z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. "Je to jakýsi stav ‚vedle ústavy‘. V ústavě jsou pravidla, ta se nepoužívají, to je velmi špatné," řekl. "Je to už podruhé, co se takto ignoruje ústava. Divím se většinovému názoru Senátu, dal tím argument, že není pojistka demokracie, ale zbytečná instituce," řekl.

Pithartovu stížnost ale vidí i jako problematickou. "Ústavní soud nemá kompetenci přezkoumávat ústavní zákon. To vidím jako nebezpečné. Ale je otázka, kdo jiný než Ústavní soud by to měl hlídat," zamyslel se.

Děti nebudou muset mít otisk prstu v pasu

Senát má na své květnové schůzi v agendě i další témata. Už souhlasil s novelou, podle níž předškoláci nebudou muset v cestovních pasech mít otisk prstu. Zákon o certifikaci dokladů s biometrickými údaji dostane k podpisu prezident Klaus.

Senátoři schválili i vládní novelu zákona o archivnictví. Ta počítá s tím, že úřady veřejné správy a soudy ještě letos začnou vést větší část dokumentů v elektronické podobě, která má nahradit jejich papírovou formu.

V horní komoře parlamentu uspěla i novela zákona o soudních exekutorech, která má stanovit nová pravidla kontroly Exekutorské komory České republiky.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video