Vyslání vojáků nyní závisí na souhlasu Sněmovny, která o tom má jednat příští týden. V dolní komoře více než v horní komplikuje vládě situaci odpor levice. - přečtěte si více o půtkách o zahraniční mise ve Sněmovně
"Problém s vysláním vojáků do zahraničních misí nikde jinde nemají," posteskla si ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL).
K nesouhlasu sociálních demokratů s afghánskou misí uvedla, že jejím cílem je potlačovat terorismus. Alternativou by podle ministryně bylo čekání na to, až se teroristé dostanou do Evropy. Ministryně podotkla, že afghánská mise je podložena rezolucemi OSN, takže její zpochybňování je nemístné.
Parkanová odmítla tvrzení senátora ČSSD Vladimíra Drymla, že není zajištěno uhrazení téměř powloviny výdajů na zahraniční mise v celkové výši 2,4 miliardy korun. Odmítla také spojování výdajů na obranu s finanční a ekonomickou krizí. "Začít šetřit na výdajích na obranu v této době by bylo to nejhorší rozhodnutí. Byla by to kardinální chyba. Bezpečnost a svoboda, ta není na prodej," dodala ministryně.
Vedle zástupců ODS vládní plány podpořil i Jaromír Štětina (za Stranu zelených), který argumenty opozice proti misím označoval za "nehorázné" a "pitoreskní". Schválení misí podpořilo 49 ze 71 přítomných senátorů, pro přijetí bylo třeba nejméně 41 hlasů.
Celkem by podle plánů vlády mohlo v Afghánistánu v rámci dvou operací, tedy alianční ISAF a protiteroristické Trvalá svoboda, pracovat až 745 českých vojáků. Pro letošní rok parlament schválil působení nejvýše 415 lidí. Ve druhé polovině roku 2009 chce armáda poslat do Afghánistánu vyslat tři vrtulníky s personálem v počtu až 120 lidí. V plánu je také působení dělostřeleckého vyhledávacího radiolokátoru Arthur, o který by se na letišti v provincii Kandahár mělo starat 45 vojáků.
V rámci Sil rychlé reakce NATO armáda vyčlení například jednotku pasivních sledovacích systémů, dekontaminační četu nebo chemickou laboratoř. Celkem se nasazení bude moci týkat 229 vojáků. V rámci bojového uskupení EU, které spolu příští rok vytvoří Česko a Slovensko, armáda k možnému nasazení připraví maximálně 1 800 lidí.
