Senát posvětil nový metr na úředníky

  • 79
Úředníky podle všeho čeká těžší život. Senát totiž schválil zákon o státní službě. Podle očekávání ho odhlasoval ve stejném znění, pro jaké zvedli ruku poslanci. Od zákona si jeho autoři slibují, že díky němu Česko vstoupí do unie se vzdělanějšími a lépe placenými úředníky, kteří nebudou pod vlivem politiků. Pokud zákon podepíše prezident, změní od 1. ledna 2004 život zhruba 80 tisíc státních zaměstnanců.

Zákon podpořilo 43 z 63 přítomných senátorů, proti byli pouze zástupci ODS. Vlastimil Šubrt (ODS) a Vladimír Schovánek (Unie svobody) se hlasování
zdrželi. Pro zákon hlasoval i jediný přítomný komunistický senátor Jaroslav Doubrava, jehož straničtí kolegové v Poslanecké sněmovně zákon spolu s ODS odmítli.

Úplné schválení zákona může ještě zkomplikovat prezident republiky tím, že by jej vetoval. Zákon by se tak vrátil do sněmovny, kde byl v polovině března schválen rozdílem jednoho hlasu. Vyslovilo se pro něj 91 ze 179 přítomných poslanců. Přijetí zákon, který vetuje prezident, je ale nutné stvrdit hlasy nejméně 101 poslance.

Úředníci získají výhody, ale budou se muset víc ohánět
Nároky na úředníky se zvýší výrazně. Na každé místo bude třeba mít předepsané vzdělání a jazykové znalosti. Současní úředníci musí projít zkouškami, aby dosáhli na vyšší platy či na delší dovolenou. V zákoně nakonec není definitiva doživotního zaměstnání, kterou původně prosazoval šéf ČSSD Vladimír Špidla.

Tvrdší požadavky na úředníky by měly lidem zaručit, že se dočkají od státu výrazně lepších služeb. Právě proto Česko k přijetí zákona už několik let silně tlačí Evropská unie. Skončí také časy, kdy se úředníci mění vždy s novou vládou. S výjimkou svých náměstků a tiskového mluvčího už nebude mít ministr právo rozhodovat o výběru svých podřízených.

O tom bude rozhodovat státní tajemník a personální ředitel každého úřadu.

Politický vliv na státní správu však zcela nekončí. Generálního ředitele státní služby, nadřízeného státních tajemníků, totiž jmenuje vláda.

Mezinárodní instituce, nejen Evropská unie, ale i Světová banka, roky upozorňují, že české úřady nepracují dobře i proto, že zaměstnanci státu nemají žádnou motivaci k lepším výkonům. Platy, především u míst vyžadujících vyšší kvalifikaci, výrazně zaostávají za soukromými firmami.

"Lidé tak nejsou motivováni a často ani odpovědni za to, jak kvalitně svou práci dělají. To se odráží v úrovni služeb, které úřady poskytují," tak vidí Česko Světová banka.

Pro koho platí zákon o státní službě:
- ministerstva
- Úřad vlády
- finanční úřady
- správu sociálního zabezpečení
- úřady práce

Co se pro úředníky změní:
- zvýší se jim platy
- budou mít o týden více dovolené než lidé v soukromých firmách (pět týdnů)
- dostanou příspěvek k důchodu
- budou muset každý rok procházet zkouškami a prokazovat schopnosti
- na každé místo bude předepsané vzdělání a jazykové schopnosti

Jak o zákonu hlasovali poslanci
Změny poměrů na úřadech, které od Česka žádá Evropská unie, podpořili sociální demokraté, lidovci a Unie svobody.

Proti byla ODS a komunisté. Strana Václava Klause si myslí, že zákon je drahý a zbytečný. "Jsem proti tomu, aby z úředníků byla dělána specifická kasta lidí," řekl Klaus. Výdaje státu na platy se zvýší asi o 20 miliard korun ročně. Zatím není jasné, o kolik vzrostou platy úředníků.

Definitiva neprošla
Šéf ČSSD a ministr práce Vladimír Špidla původně prosazoval pro úředníky definitivu doživotního zaměstnání.

Od té musel nakonec ustoupit. "Byl o ni velký zájem. Myslím, že by motivovala. Státní správa bude i tak solidním zaměstnáním pro vzdělané lidi," řekl Špidla.

ODS to naopak považuje za zbytečné vyhazování státních peněz a nadřazování jedné skupiny lidí.

"Obávám se, že to zásadním způsobem porušuje princip rovnosti a vytváří skupinu lidí, kteří mají oproti ostatním větší práva," řekl místopředseda ODS Ivan Langr.

Za podobných podmínek, které schválili poslanci, pracují úředníci ve všech zemí Evropské unie, ale i v USA či Kanadě. I tam totiž soukromníci platí lépe než stát.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video