Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Senát posvětil nový metr na úředníky

  11:50aktualizováno  11:50
Úředníky podle všeho čeká těžší život. Senát totiž schválil zákon o státní službě. Podle očekávání ho odhlasoval ve stejném znění, pro jaké zvedli ruku poslanci. Od zákona si jeho autoři slibují, že díky němu Česko vstoupí do unie se vzdělanějšími a lépe placenými úředníky, kteří nebudou pod vlivem politiků. Pokud zákon podepíše prezident, změní od 1. ledna 2004 život zhruba 80 tisíc státních zaměstnanců.

Zákon podpořilo 43 z 63 přítomných senátorů, proti byli pouze zástupci ODS. Vlastimil Šubrt (ODS) a Vladimír Schovánek (Unie svobody) se hlasování
zdrželi. Pro zákon hlasoval i jediný přítomný komunistický senátor Jaroslav Doubrava, jehož straničtí kolegové v Poslanecké sněmovně zákon spolu s ODS odmítli.

Úplné schválení zákona může ještě zkomplikovat prezident republiky tím, že by jej vetoval. Zákon by se tak vrátil do sněmovny, kde byl v polovině března schválen rozdílem jednoho hlasu. Vyslovilo se pro něj 91 ze 179 přítomných poslanců. Přijetí zákon, který vetuje prezident, je ale nutné stvrdit hlasy nejméně 101 poslance.

Úředníci získají výhody, ale budou se muset víc ohánět
Nároky na úředníky se zvýší výrazně. Na každé místo bude třeba mít předepsané vzdělání a jazykové znalosti. Současní úředníci musí projít zkouškami, aby dosáhli na vyšší platy či na delší dovolenou. V zákoně nakonec není definitiva doživotního zaměstnání, kterou původně prosazoval šéf ČSSD Vladimír Špidla.

Tvrdší požadavky na úředníky by měly lidem zaručit, že se dočkají od státu výrazně lepších služeb. Právě proto Česko k přijetí zákona už několik let silně tlačí Evropská unie. Skončí také časy, kdy se úředníci mění vždy s novou vládou. S výjimkou svých náměstků a tiskového mluvčího už nebude mít ministr právo rozhodovat o výběru svých podřízených.

O tom bude rozhodovat státní tajemník a personální ředitel každého úřadu.

Politický vliv na státní správu však zcela nekončí. Generálního ředitele státní služby, nadřízeného státních tajemníků, totiž jmenuje vláda.

Mezinárodní instituce, nejen Evropská unie, ale i Světová banka, roky upozorňují, že české úřady nepracují dobře i proto, že zaměstnanci státu nemají žádnou motivaci k lepším výkonům. Platy, především u míst vyžadujících vyšší kvalifikaci, výrazně zaostávají za soukromými firmami.

"Lidé tak nejsou motivováni a často ani odpovědni za to, jak kvalitně svou práci dělají. To se odráží v úrovni služeb, které úřady poskytují," tak vidí Česko Světová banka.

Pro koho platí zákon o státní službě:
- ministerstva
- Úřad vlády
- finanční úřady
- správu sociálního zabezpečení
- úřady práce

Co se pro úředníky změní:
- zvýší se jim platy
- budou mít o týden více dovolené než lidé v soukromých firmách (pět týdnů)
- dostanou příspěvek k důchodu
- budou muset každý rok procházet zkouškami a prokazovat schopnosti
- na každé místo bude předepsané vzdělání a jazykové schopnosti

Jak o zákonu hlasovali poslanci
Změny poměrů na úřadech, které od Česka žádá Evropská unie, podpořili sociální demokraté, lidovci a Unie svobody.

Proti byla ODS a komunisté. Strana Václava Klause si myslí, že zákon je drahý a zbytečný. "Jsem proti tomu, aby z úředníků byla dělána specifická kasta lidí," řekl Klaus. Výdaje státu na platy se zvýší asi o 20 miliard korun ročně. Zatím není jasné, o kolik vzrostou platy úředníků.

Definitiva neprošla
Šéf ČSSD a ministr práce Vladimír Špidla původně prosazoval pro úředníky definitivu doživotního zaměstnání.

Od té musel nakonec ustoupit. "Byl o ni velký zájem. Myslím, že by motivovala. Státní správa bude i tak solidním zaměstnáním pro vzdělané lidi," řekl Špidla.

ODS to naopak považuje za zbytečné vyhazování státních peněz a nadřazování jedné skupiny lidí.

"Obávám se, že to zásadním způsobem porušuje princip rovnosti a vytváří skupinu lidí, kteří mají oproti ostatním větší práva," řekl místopředseda ODS Ivan Langr.

Za podobných podmínek, které schválili poslanci, pracují úředníci ve všech zemí Evropské unie, ale i v USA či Kanadě. I tam totiž soukromníci platí lépe než stát.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Výpadky volebních webů ČSÚ způsobil hackerský útok, oznámil úřad

Sobotní výpadky volebních webů ČSÚ způsobil masivní hackerský útok. Podle úřadu ale útok neovlivnil předávání a zpracování výsledků voleb. Úřad poznatky předá...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD

Politické strany a hnutí si letos přijdou díky hlasům voličů na 482 milionů korun ze státní kasy. Peníze se rozdělí mezi deset uskupení, která získala alespoň...  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš oťukává partnery. Přijal komunisty, Gazdíka i sociální demokraty

Zástupci hnutí ANO mají za sebou první schůzky o povolebním uspořádání Sněmovny. V průhonické Sokolovně se již ukázal předseda komunistů Vojtěch Filip či...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.