Pro daňovou novelu hlasovalo 63 senátorů z 67 přítomných, proti nehlasoval žádný zákonodárce.
Návrh nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Novela by mohla být vůbec prvním zákonem, který po nástupu do funkce hlavy státu podepíše.
Podle schválené předlohy budou církve platit daně při prvním prodeji nemovitostí i movitých věcí, jež jim budou vráceny v rámci majetkového narovnání se státem. Osvobození od daně z příjmů jim zůstane jen pro nabytí majetku.
Výnos ze zdanění prodávaného restituovaného majetku je odhadován na půl miliardy až dvě miliardy korun. Církvím má stát vrátit nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.
"Není to zrovna něco, co bych vítal, ale chápu důvody, proč poslanci takovou novelu vytvořili, a nemyslím si, že by byly nějakou komplikací pro církve a celý proces," okomentoval plánovanou změnu Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví, jež má 11 členů.
Majetků se církve zbavovat ve velkém nebudou, odhaduje jejich představitel
Senátem aktuálně projednaná změna vychází z dohody, kterou poslanec Michal Doktor (Jihočeši 2012) uzavřel s vládní koalicí výměnou za to, že pomůže církevní restituce ve Sněmovně prosadit (více o hlasování Sněmovny o restitucích čtěte zde).
Církve měly být podle schváleného zákona od daně osvobozeny kvůli tomu, že i v restitučním zákoně z roku 1992 byl převod majetku a jeho prodej od daně z příjmů osvobozen. Opoziční politici a kritici ale zmiňovali to, že daňové zvýhodnění může nahrávat přeprodeji nabytého majetku.
"Bez ohledu na konkrétní model restitucí, stát musí lépe vysvětlit, jak zajistí, že miliardy z církevního majetku neprotečou k nejrůznějším správcům, kupcům či překupníkům, že majetek neovládnou skupiny, které ho budou moci rozprodat zcela nekontrolovatelně a o vše přijde jak stát, tak církev," uvedl například v komentáři pro MF DNES v srpnu loňského roku prezidentský kandidát a někdejší ministr průmyslu Vladimír Dlouhý.
"Církve nehodlají spekulovat s majetkem, který dostanou zpátky," odmítl takové názory Ruml. Očekává, že pokud církve na polnostech či ve vrácených lesích nebudou samy hospodařit, budou je spíše pronajímat než prodávat. "Prodávat nemovitost v současné době, to se dělá skutečně jen v nouzi. Proto bych to neviděl jako živelný proces," doplnil Ruml s odkazem na propad na realitním trhu.
Církvím má stát kromě nemovitého majetku ve svém držení vyplatit během 30 let také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Je to náhrada za majetek, který mají v držení zejména obce a kraje. Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
