Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Senát poprvé schvaloval zákonná opatření. Jedno přijal, tři odložil

  12:32aktualizováno  16:08
Senát poprvé ve své historii rozhodoval o zákonných opatřeních. Tuto pravomoc má kvůli tomu, že je rozpuštěná Sněmovna. Senátoři ve středu projednávání tří ze čtyř norem přerušili a kvůli pozměňovacím návrhům v něm budou pokračovat ve čtvrtek. Schválili jen opatření k dani z prodeje nemovitosti.

Senát poprvé v historii projednává zákonná opatření (na snímku jsou místopředsedové horní komory Přemysl Sobotka a Alena Gajdůšková). | foto: ČTK

Podle schváleného zákonného opatření by daň měl dál platit prodávající a ne kupující, jak se původně uvažovalo. Aktéři transakce se však můžou dohodnout, kdo daň zaplatí. Opatření podpořilo 53 ze 63 přítomných senátorů.

O ostatních zákonných opatřeních se rozhodne zřejmě až ve čtvrtek, kdy schůze začne ve 13 hodin. Senátoři k nim podali pozměňovací návrhy, proto se v jejich projednávání může pokračovat až po 24 hodinách. 

Premiér Jiří Rusnok na jednání Senátu (9. října 2013)

Premiér Jiří Rusnok na jednání Senátu (9. října 2013)

Nejdelší debatu senátoři vedli o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací občanského zákoníku. Podle premiéra Jiřího Rusnoka je toto opatření nutné schválit kvůli velkým úpravám občanského zákoníku, které začnou platit od začátku příštího roku.

"Nejsem velký fanoušek nového kodexu, ale musíme legislativní proces dokončit. Společnost, justice i podnikatelé se už na změny připravují," podotkl.

Ve čtvrtek se budou projednávat i změny ve veřejných zakázkách a také opatření, podle kterého by stát navýšil platbu za zdravotní pojištěnce o 4,7 miliardy korun (více o tomto návrhu čtěte zde).

Cesta zákonného opatření

Pokud Senát zákonné opatření schválí, podepíše jej předseda Senátu a postoupí je k podpisu prezidentovi a poté premiérovi.

Na rozdíl od přijatých zákonů ústava neumožňuje, aby prezident přijatá zákonná opatření Senátu vetoval. K jeho podpisu by mělo dojít bez zbytečného odkladu.

Odmítne-li prezident zákonné opatření podepsat, může být ve Sbírce zákonů vyhlášeno a nabýt tím platnosti i bez jeho podpisu.

Zdroj: Kancelář Senátu

Rozprava k navýšení peněz do zdravotnictví trvala více než hodinu. "Pokud opatření nebude přijato, lze očekávat další eskalaci problémů, které dnes v českém zdravotnictví vidíme a pravděpodobně by to pro některá zejména lůžková zařízení mohlo znamenat i osudovou ránu někdy během prvního čtvrtletí příštího roku," apeloval v úvodu na senátory Rusnok.

"Je to malé lití peněz do Řecka," řekl v rozpravě senátor ODS Jaroslav Kubera, který Rusnokovi vyčetl, že vláda nepředložila také návrh, který by řešil poplatky za den pobytu v nemocnici. Ty proto od ledna možná načas, možná zcela skončí (více čtěte zde).

Kvůli obsáhlosti a časové zdlouhavosti Úřad vlády odpoledne oznámil, že se ruší středeční jednání kabinetu. "Vzhledem k vývoji jednání Senátu se dnešní schůze vlády ruší," stojí ve stručném prohlášení.

Zákonná opatření musí projednat i nová Sněmovna

Senát může podle ústavy přijímat zákonná opatření jen ve věcech, které nesnesou odkladu. Podle některých senátorů však předložená opatření nejsou tak závažná, aby se nemohlo počkat na novou Sněmovnu.

"Využití zákonného opatření Senátu chápu jen v případě ohrožení státu přírodní katastrofou nebo válkou. Tato situace nenastala. Odmítám jednat o Zemanových dekretech a odcházím do senátní restaurace čekat na válku nebo na zemětřesení," uvedl například Tomáš Grulich (ODS).

Zákonné opatření navrhuje pouze vláda, podepisuje je předseda Senátu, prezident a premiér (viz box). Prezident ale zákonné opatření nemůže vetovat. "U zákonného opatření tato varianta není možná, protože veto by neměl kdo přehlasovat," řekla iDNES.cz tisková tajemnice Senátu Eva Davidová.

Do účinnosti zákonného opatření může ještě zasáhnout nově ustavená Sněmovna. Ta má povinnost na prvním jednání zákonná opatření projednat a zpětně potvrdit jejich účinnost. Pokud zákonné opatření neschválí, přestane v budoucnu platit.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.