ČTĚTE TAKÉ:
Poslanci schválili zákon o referendu
Sněmovna odmítavý postoj horní komory nemůže v případě ústavního zákona přehlasovat.
Norma podle senátorů například jednoznačně nestanoví, o jakých "zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu" by lidé v plebiscitu mohli rozhodovat.
Co je pro někoho nepodstatné, může být pro jinou skupinu občanů podstatným," uvedl senátor KDU-ČSL Jiří Stodůlka. Jako příklad uvedl rozhodování o tom, zda má Česko pořádat olympijské hry.
Předloha podle Stodůlky neřeší, co by se stalo, kdyby parlament odmítl zákon, který by vláda na základě výsledku referenda předložila. Podle návrhu jsou totiž rozhodnutí přijatá v referendu závazná jen pro "příslušný orgán výkonné moci".
Senátoři zákonu vytýkali i to, že nestanoví hranice počtu hlasujících pro závaznost plebiscitu.
Osamělým veřejným obhájcem normy z řad senátorů byl unionista Jan Hadrava, který neúspěšně navrhl zákon o plebiscitu schválit. Argumentoval mimo jiné tím, že existenci zákona už 12 let marně předpokládá ústava.
Hadravův návrh ale podpořilo jen sedm z 63 přítomných senátorů. O vlastním zamítnutí zákona pak už Senát nehlasoval, neboť ústavní zákon musí být oběma komorami přijat ve stejném znění, podotkl předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).
Senátoři se přiklánějí spíše k možnostem pořádat jednorázová referenda na základě speciálních zákonů, jakým bylo dosud jediné celostátní referendum v červnu 2003. V něm Češi schválili vstup země do EU.
