Řápková teď bude muset přesvědčit alespoň 101 poslanců, aby veto Senátu přehlasovali. Za cíl svého návrhu označila odstranění nespravedlnosti, kdy předmětem exekuce může být třeba rodičovský příspěvek či důchodu, ale dávky v hmotné nouzi nikoli.
"U těch lidí to vyvolává pocit nepostižitelnosti, vede to i k agresivitě i ke kriminalitě. Stát musí být být schopen vymoci si právo," vysvětlovala v horní komoře parlamentu poslankyně ODS Řápková. "Z dávek v hmotné nouzi se návrh navíc týká jen příspěvku na živobytí, zbylých dvou dávek nikoli," uvedla.
To, že dlužníkům by po zabavení dávky muselo zůstat v rukou pouhé existenční minimum, které je nyní 2020 korun na měsíc, je podle ní dostatečné "Zachování existenčního minima je v souladu s Listinou základních práv a svobody," uvedla poslankyně.
Prohloubí to tíživou sociální situaci některých lidí, oponoval senátor ČSSD
"Dávka je přece vyplácena lidem, kteří jsou v těžké sociální situaci. Mezi neplatiči nejsou jen lidé nepřizpůsobiví. Jako člověk se sociálním cítěním nemohu hlasovat pro zákon, který ještě prohloubí tíživou sociální situaci některých lidí," protestoval proti návrhu Ivany Řápkové a její kolegyně poslankyně Lenky Kohoutové senátor za sociální demokracii Petr Gawlas.
Naopak možnost, aby dlužníkům mohly úřady zabavit i příspěvek na živobytí, by podle něj jen vedla ke zvýšení kriminality. Kriticky v obdobném duchu vystoupila také senátorka ČSSD Božena Sekaninová.
"Na tento návrh obce čekají," zastal se naopak Řápkové její stranický kolega, senátor za ODS Petr Čáslava. "Je to jedno z opatření, které může zafungovat, i když se žádná revoluce dít nebude," řekl také lidovecký senátor Jiří Čunek.
Nakonec ale rozhodlo to, že v senátu má většinu levice, i když sociální demokraté nebyli při hlasování o odmítnutí návrhu jednotní.
