Senát odložil volební zákon

Senátoři Čtyřkoalice prosadili, aby druhá komora parlamentu na neurčito odložila jednání o sněmovním návrhu zákona o volbách. Podle předlohy, kterou ve sněmovně navrhli komunisté, by volebními dny byly opět pátek a sobota, nikoli neděle. "Tento zákon je poněkud úsměvný, protože novelizuje dva zákony, podle kterých se nedá volit," zdůvodnil rozhodnutí předseda lidoveckých senátorů Jiří Šenkýř.

Poukázal tím na nálezy Ústavního soudu, který některé části zákona o volbách do sněmovny zrušil. Měnit volební dny v zákonech o volbách do sněmovny a obecních zastupitelstev je momentálně zbytečné, neboť ani po této novelizaci by se volby stejně konat nemohly.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS nechápe, proč Senát jednoduchou volební novelu neprojednal, a vnímá to jako politický tlak. "Zákon, který sem přijde, se má projednat," řekl. Senátoři ODS předlohu podpořili, senátoři ČSSD se většinou hlasování neúčastnili či se ho zdrželi.

Předseda poslanců KSČM a spoluautor zákona Vojtěch Filip chápe rozhodnutí Senátu jako jistou odvetu za to, že komunisté v červenci ve sněmovně kvůli svým výhradám zablokovali schválení vládního návrhu zákona o obcích. Na jeho přijetí čekají čtyři desítky obcí, které si nyní nemohou zvolit zastupitelstva.

Senátory dále čeká novela volebního zákona z dílny čtyřkoaličních senátorů, která pro sněmovní volby mimo jiné počítá se stupňovanými kvory pro vstup koalic do sněmovny.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video